Česko zaplavily demonstrace. Tisíce lidí vyšly do ulic, protesty zasáhly řadu měst

Redakce ToZprávy1 min čtení
Česká televize

Shromáždění na Václavském náměstí předcházely pochody zaměstnanců České televize, Českého rozhlasu a studentů vysokých škol.

Foto: jop

Česká republika zažila v úterý rozsáhlou vlnu protestů. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu České televize a Českého rozhlasu, jejichž zaměstnanci vstoupili do celodenní stávky. Demonstrace se konaly napříč republikou, zapojili se také studenti a umělci. Důvodem je plánovaná změna financování veřejnoprávních médií.

Největší shromáždění se uskutečnilo na pražském Václavském náměstí, kam dorazily tisíce demonstrantů. Předcházely mu pochody zaměstnanců České televize, Českého rozhlasu a studentů vysokých škol. Protest symbolicky začal v 16:36. Podle údajů oznámených na shromáždění se do stávky zapojilo 2257 zaměstnanců a spolupracovníků ČT a 1376 pracovníků a externistů ČRo.

Mimořádně vysokou účast zaznamenalo Brno, kde podle městské policie demonstrovalo nejméně 9000 lidí. Zaplněné náměstí Svobody přimělo dopravní podnik odklonit tramvaje. Další shromáždění se uskutečnila v Ostravě, Olomouci, Plzni, Hradci Králové, Liberci, Jihlavě či Zlíně. Protesty podpořili rovněž představitelé vysokých škol, divadel a dalších kulturních institucí.

Na pražské demonstraci vystoupili mimo jiné herci Taťjana Medvecká a Igor Orozovič, kteří jménem odborů Národního divadla vyzvali k odstoupení ministra kultury Oty Klempíře. V Brně promluvila také bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která v minulosti čelila kritice kvůli svému postupu v kuřimské kauze týraných dětí. Jako tehdejší zástupkyně ombudsmana neupozornila příslušné úřady na údajnou nezletilou dívku bez dokladů, za kterou se ve skutečnosti vydávala dospělá Barbora Škrlová. Šabatová své jednání hájila.

Stávka výrazně zasáhla také vysílání obou veřejnoprávních institucí. Česká televize i Český rozhlas omezily živé pořady a část programu nahradily reprízami či archivní tvorbou. Zaměstnanci upozorňují, že plánované změny financování mohou vést k ekonomické závislosti médií na vládě, omezení jejich činnosti a případnému propouštění. Organizátoři demonstrací proto požadují stažení návrhu zákona.

Premiér Andrej Babiš (ANO) však ohrožení nezávislosti odmítá a připomíná, že zrušení poplatků bylo předvolebním slibem. Obdobný model financování veřejnoprávních médií přitom funguje například v Dánsku, Francii, Španělsku či Nizozemsku. Evropská pravidla jej nezakazují, požadují však stabilní financování a ochranu redakční nezávislosti. Na jejich dodržování může dohlížet Evropská komise.

Sdílet:

Diskuze