Jindřich Rajchl v sobotu 31. října zveřejnil fotografii Báry Stárek ze spolku Díky, že můžem a označil ji za hlavní organizátorku uměle vyvolaných studentských protestů. Připomněl také její spojení s Aspen Institute. Stárek skutečně absolvovala jeho program pro mladé lídry a získala ocenění nesoucí jméno Madeleine Albrightové. Tvrdil také, že ji George Soros "vycvičil a dosadil do České republiky". Jeho příspěvek však neobsahoval vulgarity ani výslovné výhrůžky, pod ním se však následně objevily komentáře vyzývající k násilí, které nyní prověřuje policie.
Rajchlovo vystoupení odsoudili například Mikuláš Minář, Danuše Nerudová, Ivan Bartoš či Klára Šimáčková Laurenčíková. Poslanec jejich výtky odmítl a připomněl případ Natálie Vachatové, poradkyně premiéra Andreje Babiše. Ta letos v březnu oznámila, že se ona i její rodina staly terčem osobních útoků a výhrůžek včetně vyhrožování smrtí. Případ předala advokátovi. Další příklad představuje někdejší členka Rady České televize Hana Lipovská, která v dubnu 2021 přišla na jednání rady s policejní ochranou. Policie tehdy potvrdila, že její doprovod souvisel s oznámeným možným ohrožením života a zdraví.
Odlišný typ veřejného tlaku zažila předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. V roce 2023 vznikla petice požadující ukončení spolupráce státních institucí s její organizací. Kritici zpochybňovali její postoje k rodinné politice a tehdejší pirátský poslanec Ivan Bartoš se k požadavku na ukončení spolupráce připojil. Další pirátská poslankyně Klára Kocmanová dokonce prohlásila, že Aliance vykazuje znaky extremismu. Jochová kritiku odmítla jako projev netolerance vůči odlišným názorům. Také ona tehdy čelila různým formám zastrašování a vyhrožování.
Zatímco Rajchlův příspěvek vyvolal okamžité veřejné odsouzení, v dosud dohledaných reakcích stejných osobností není patrná obdobně výrazná solidarita s Vachatovou, Lipovskou a Jochovou. Případy zároveň ukazují, jak důležité je rozlišovat mezi kritikou veřejně činné osoby, nepodloženým obviněním a skutečným vyhrožováním. Zda politici a komentátoři uplatňují stejná měřítka bez ohledu na názorové přesvědčení napadených žen, zůstává otázkou, kterou by mělo zodpovědět především srovnání jejich konkrétních vyjádření.
