Kvůli rušení poplatků se pokusili vniknout do Sněmovny. Bouři vyvolal systém běžný v Dánsku, Norsku či Francii

Redakce ToZprávy1 min čtení
Snmovna

Policie musela demonstrantům bránit ve vniknutí do Sněmovny.

Foto: Alexandros Michailidis/Shutterstock

Dramatické chvíle zažila v noci na sobotu Praha. Několik desítek demonstrantů se pokusilo proniknout do Poslanecké sněmovny, zasahovat musela policie. Protest vyvolal vládní návrh na zrušení koncesionářských poplatků. Podobný způsob financování veřejnoprávních médií přitom funguje v řadě evropských zemí.

Na pražském Malostranském náměstí se v pátek sešlo několik stovek lidí, kteří protestovali proti plánované změně financování České televize a Českého rozhlasu. Situace se večer vyhrotila, když se několik desítek účastníků pokusilo dostat do budovy parlamentu. Vstupu jim zabránili příslušníci speciální pořádkové jednotky. Během demonstrace se také několik lidí dostalo do konfliktu s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou, kterého museli od protestujících oddělit policisté.

Na demonstraci vystoupili představitelé opozičních stran, herečka Jitka Čvančarová či bývalý zahraniční zpravodaj České televize Tomáš Etzler. Protestující požadovali zachování nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali rychlost, s jakou vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh projednává. Proti násilným pokusům o vstup do Sněmovny se ovšem ohradil také předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marian Jurečka. Většina shromáždění probíhala pokojně.

Vláda chce dosavadní televizní a rozhlasové poplatky zrušit a obě veřejnoprávní instituce financovat přímo ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla příští rok získat 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy. Oproti letošním plánovaným příjmům z poplatků by tak dostaly dohromady přibližně o 1,4 miliardy korun méně. Opozice varuje před omezením jejich nezávislosti, vládní představitelé tyto obavy odmítají.

Financování veřejnoprávních médií bez klasických koncesionářských poplatků přitom není evropskou zvláštností. Tento model využívají například Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Slovensko. Francie poplatky zrušila v roce 2022, zatímco Finsko a Švédsko přešly na zvláštní daňový systém. Jednotlivé země se však liší způsobem rozdělování prostředků i pojistkami, které mají zabránit politickému ovlivňování veřejnoprávního vysílání.

Samotné zrušení poplatků tedy nemusí znamenat ohrožení nezávislosti médií. Rozhodující je konkrétní nastavení jejich financování a zákonných záruk. Česká Sněmovna mezitím v sobotu krátce po půl páté ráno posunula vládní návrh do druhého čtení. Pro jeho zamítnutí hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců, což nestačilo. O definitivním osudu koncesionářských poplatků se tak rozhodne až v dalších fázích legislativního procesu.

Sdílet:

Diskuze