Tohledej.cz - nezávislý zpravodajský rozcestník

Rodney Stark ve své knize ukazuje, jak a proč se křesťanství přirozeným způsobem stalo většinovým náboženstvím v Římské říši. Rodney Stark (1934 – 2022) byl americký sociolog náboženství. Narodil se v luteránské rodině, v mládí ztratil víru, ale nikdy nebyl ateistou; spíše se považoval za agnostika – a to ještě […]

ČASOSBĚR: V minulém Časosběru jsme si vyprávěli, jak se z naší kotliny stalo království. A s touto prestižní záležitostí je nevyhnutelně spojen jeden pradávný rituál, který dává hlavě státu legitimitu prostřednictvím symbolu, vyjadřujícího kontinuitu i sílu. Teprve s ním jste opravdovým králem nebo královnou.

Události v Ceutě jsou důkazem, že se v Bruselu mění přístup. Být proti nelegální migraci už není zakázáno, naopak je to žádáno. Jenže to je všechno. Co víc, změna přístupu v Bruselu je jen snahou zamaskovat předchozí selhání.

Co říká na to, co se odehrálo ve španělské Ceutě a jak celkově vidí nelegální migraci do Evropy? Nad tím se pro Parlamentnilisty.cz zamýšlí i autor literatury faktu Bruno Solařík. „Migrační proces v Evropě není nic jiného než invaze,“ míní. Došlo také na dnes již legendární „wir schaffen das“.Nechybí ani VŘSR a také zamyšlení nad tím, co by se stalo, kdyby nebyl 21. srpen 1968.

Komentář „ Země je kolébkou lidstva, ale nelze žít v kolébce navždy. “ – Konstantin Ciolkovskij Elon Musk vyvolává kontroverze. Měnící se sliby zakladatele společností Tesla a SpaceX, jeho aktivity přesahující oblast raketové techniky i rekordní červnový vstup SpaceX na burzu, jehož prospekt připomíná zvláštní směs Asimovovy Nadace a finančních auditů společnosti Enron , jsou zcela oprávněným předmětem kritiky. Když ale odhlédneme od jeho výstřední osobnosti i neobvyklých finančních výsledků a zaměříme se na to, co nesouvisí s hodnotou akcií ani spory na síti X (bývalý Twitter), zbývá zásadní otázka: změnila společnost SpaceX skutečně možnosti lidstva ve vesmíru? Odpověď na tuto otázku je jednoznačně kladná a zaslouží si být posuzována sama o sobě. Od počátku kosmické éry bylo vynášení nákladu do vesmíru nesmírně drahé. V období vyspělé kosmonautiky po programu Apollo platilo orientační pravidlo, že doprava užitečného nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) stojí přibližně tolik jako stejná hmotnost ve zlatě. Tak vysoké náklady znamenaly, že si účast v tomto odvětví mohly dovolit prakticky jen vlády, které se návratností investic příliš nezabývaly. Po skončení studené války a závodů ve zbrojení i dobývání vesmíru se počet objektů vyslaných každoročně na oběžnou dráhu všemi světovými kosmickými agenturami snížil z přibližně 200 na méně než 100, což vedlo k desetiletím stagnace. Jednou z hlavních překážek bylo, že rakety byly jednorázové – byly postaveny pro jediný let. Takový model byl stejně udržitelný, jako kdyby se po každém letu sešrotovalo dopravní letadlo. Vlastní pokus NASA o znovupoužitelnost v podobě raketoplánu situaci ještě zhoršil. Provoz stál více než u jednorázových raket a systém se ukázal jako tragicky nespolehlivý . Když byl program raketoplánů v roce 2011 ukončen, Spojené státy se bez ruské pomoci nedokázaly ani dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici. Raketoplán tak podkopal samotnou myšlenku znovupoužitelných kosmických prostředků. Musk však tuto neúspěšnou zkušenost nevnímal jako důkaz, že stávající stav nelze změnit, ale jako ponaučení. V roce 2015 se první stupeň (spodní část – pozn. redakce) rakety Falcon 9 po vynesení nákladu na oběžnou dráhu poprvé v historii sám vrátil a přistál ve vzpřímené poloze. Na rozdíl od raketoplánu, jehož příprava k dalšímu letu trvala měsíce, stačilo raketu znovu natankovat a mohla letět znovu. Výtvarná představa lunárního modulu společnosti SpaceX, který má být použit při misi Artemis III v roce 2027. (S laskavým svolením NASA) Po několika letech dalšího zdokonalování se opakované používání prvních stupňů raket stalo běžnou praxí. Zároveň vzrostla četnost startů a náklady na dopravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země klesly přibližně na 1 500 amerických dolarů za kilogram – tedy zhruba na hodnotu 10 gramů zlata. Ve srovnání s minulostí jde o pokles o několik řádů. Počet objektů vysílaných každoročně na oběžnou dráhu dnes přesahuje 5 000 a jeho tempo směřuje k tomu, že se bude každý rok zdvojnásobovat. Samotná společnost SpaceX přitom zajišťuje většinu takto vynesené hmotnosti. Náklady navíc nenesou daňoví poplatníci – síť Starlink je ziskovým podnikem, který před nedávným sloučením se společností xAI vytvářel přibližně 70 procent příjmů SpaceX. Právě v tom spočívá skutečná revoluce: nikoli v jediném ohromujícím letu, ale v přechodu od jednorázových raket vlastněných státem k levné, spolehlivé a komerčně dostupné službě, která dnes přitahuje konkurenci ze soukromého sektoru, a to i v Číně. Právě vývoj nákladů rozhodne i o další kapitole. Starship, obří plně znovupoužitelná raketa společnosti SpaceX, je navržena tak, aby v počáteční fázi provozu snížila cenu dopravy na oběžnou dráhu přibližně na 300 amerických dolarů za kilogram a dlouhodobě až na deklarovaných 10 dolarů za kilogram. To by znamenalo, že náklady na dopravu do vesmíru by se u většiny misí staly téměř zanedbatelnou položkou. Velké vesmírné stanice a obří teleskopy, trvalé osídlení Měsíce a Marsu nebo těžba asteroidů – tedy zcela nová úroveň průmyslových odvětví – se díky tomu jeví jako reálné budoucí trhy. Ne proto, že jejich úspěch je zaručený, ale proto, že s dalším poklesem nákladů na starty přestává jejich ekonomika působit absurdně. Pozoruhodné je, že nejde o mlhavé sny, jak si mnozí stále myslí. Tyto projekty, které znějí jako ze science fiction, už mají pevný vědecký základ nebo funkční prototypy, jak ukazují následující příklady: Společnosti Varda Space Industries a Redwire již provádějí komerční výrobní experimenty na oběžné dráze. Prostředí mikrogravitace umožňuje vyrábět optická vlákna s vysokou čistotou, specializované farmaceutické produkty a další pokročilé materiály. Japonský satelit OHISAMA je již postaven a připraven ověřit, že získávání solární energie ve vesmíru a její bezdrátový přenos na Zemi funguje. Zatím však čeká na Zemi na dostupnou raketu, která jej vynese do vesmíru. Připomíná to, že největší překážkou některých z těchto projektů není fyzika, ale obyčejná logistika kosmických startů. Ekonomice datových center na oběžné dráze se často vysmívají lidé, kteří nevědí, že startup Starcloud už na oběžnou dráhu vyslal grafický procesor společnosti NVIDIA a přímo ve vesmíru na něm trénoval jazykový model. Totéž učinila i Čína se svou soustavou 12 satelitů tvořících funkční datové centrum. Musk se jako obvykle pouští do největšího projektu – společnost SpaceX nedávno podala žádost o vybudování soustavy jednoho milionu satelitů určených k provozu umělé inteligence ve vesmíru. Vesmírná turistika už existuje a čeká jen na to, až se stane dostupnou nejen miliardářům, ale i lidem s dobrodružnou povahou. Orbitální palivové sklady, které mají omezit nutnost dopravovat pohonné látky ze Země, jsou již požadavkem NASA pro pilotované lunární mise Artemis. Společnost SpaceX navíc během testů rakety Starship už předvedla přečerpávání pohonných látek na oběžné dráze. Zdá se, že existuje užitečnější způsob, jak utratit velké jmění, než za superjachty a symboly společenského postavení: investovat je do nenápadné, nákladné a rizikové práce na budování věcí, které dosud nikdo nepostavil – nebo se o to neúspěšně pokusil. Ať už Muskův kapitál přinesl cokoli dalšího, vytvořil základy éry, v níž obloha přestává být hranicí. Sledovat s optimismem, jak tyto základy vznikají, a přát úspěch lidem, kteří se na tom podílejí, je tím nejmenším, co lze udělat. Gleb Lisikh je výzkumník, odborník na řízení informačních technologií a otec tří dětí. Žije ve městě Vaughan v kanadské provincii Ontario a vyrůstal v různých částech Sovětského svazu. Původní plná verze tohoto článku byla nedávno publikována v časopise C2C Journal . Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times. – ete – (Feed generated with FetchRSS )

V Mexiku končí víceleté období sucha, levhartům a jaguárům se daří dobře a další zprávy ze světa, včetně pátečního bulváru.

Pařmen Jágr na koncertě Marka Ztraceného: Vtípky s Boučkem a Géňou, s Bezděkovou byl tělo na tělo

Jaromíra Soukupa zmlátili na jeho zahradě: Trest pro pachatele bude přísný, varuje advokát

Mareš bez Moniky, zamilovaný Kašák a zářící Plekanec se Šafářovou. Hvězdy to rozjely na koncertu Ztraceného

Další anglický týden zakončí jablonečtí fotbalisté domácím ligovým zápasem proti Slovácku.

Web Sport.cz nabízí v tomto článku průběžně aktualizované výsledky dne 9. srpna 2026.

Kompaktní SUV Toyota Corolla Cross se s modernizací dočkalo také sportovně laděné výbavy GR Sport, která přináší více stylu i lehce upravený podvozek. Hlavní kvality vozu však leží zcela jinde než ve sportování.