K nejvýraznějším zpracováním patří dvoudílný televizní film Rašín z roku 2018, který natočil režisér Jiří Svoboda ke stému výročí republiky. Hlavní postavu Aloise Rašína ztvárnil Ondřej Vetchý, jeho politického souputníka Karla Kramáře Miroslav Donutil. Příběh sleduje zápas o nezávislost, vznik nového státu i Rašínův tragický osud. Začíná atentátem z ledna 1923, jehož následkům první československý ministr financí později podlehl.
Události roku 1918 zachytil také režisér Robert Sedláček v historickém seriálu České století. První epizoda nazvaná Veliké bourání se zaměřuje na politická jednání před rozpadem Rakouska-Uherska a vznikem samostatného státu. Tvůrci se přitom nesoustředili pouze na slavnostní okamžiky, ale také na politické konflikty, osobní rozhodování a zákulisí převratných událostí. Scénář vznikl ve spolupráci s historikem a publicistou Pavlem Kosatíkem.
Zajímavým svědectvím je dokument Den zrození režiséra Petra Kadlece, natočený roku 1968 k padesátému výročí Československa. Jeho autoři využili historické fotografie, dobové filmové záběry a vzpomínky na události 28. října 1918. Přibližně půlhodinový dokument sleduje pražský převrat téměř hodinu po hodině. Snímek je zajímavý také tím, že vznikl v roce poznamenaném sovětskou invazí.
Právě rok 1968 přinesl i další pozoruhodný projekt Československé televize, dokumentární cyklus Hrdinové věnovaný československým legionářům. Filmaři tehdy zaznamenávali vzpomínky dosud žijících veteránů první světové války. Poslední plánovaný díl, zaměřený na ruské legionáře, už však nevznikl. Po únoru 1948 totiž komunistický režim význam prvního odboje dlouhodobě upozadňoval a starší legionářské filmy se nepromítaly. Uvolnění poměrů během pražského jara umožnilo filmařům vrátit se alespoň na čas k tématu, které bylo předtím odsouváno stranou.
Svou vlastní historii mají i písně spojené se vznikem republiky. V říjnových dnech roku 1918 se v ulicích zpívalo především Kde domov můj a Hej, Slované. První z nich přitom původně zazněla v divadelní hře Fidlovačka Josefa Kajetána Tyla, k níž hudbu složil František Škroup. Hymnou nového státu se nakonec stalo spojení české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Písně, které původně vznikly za zcela odlišných okolností, tak získaly význam společného státního symbolu.
