Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Právě těchto pět politiků se zapsalo do dějin jako „muži 28. října“. Zatímco Tomáš Garrigue Masaryk a další představitelé zahraničního odboje připravovali vznik republiky za hranicemi, oni 28. října 1918 řídili převzetí moci v Praze. Večer v Obecním domě podepsali první československý zákon, který vyhlásil samostatný stát. Všech pět následně získalo ministerská křesla, jejich politické kariéry i osobní životy se však vydaly velmi odlišnými směry.
Nejtragičtější osud potkal Aloise Rašína, prvního československého ministra financí a hlavního autora měnové reformy, která dala vzniknout samostatné československé koruně. Jeho přísná hospodářská politika vyvolávala ostré spory. V lednu 1923 na něj před jeho pražským bydlištěm vystřelil mladý radikál Josef Šoupal. Rašín utrpěl těžké zranění páteře a po šesti týdnech zemřel. Zcela jiný život prožil agrárník Antonín Švehla, který se stal jedním z nejvlivnějších politiků první republiky a třikrát stanul v čele vlády. Proslul schopností dosahovat politických kompromisů, ale kvůli vážné nemoci musel politiku opustit. Zemřel v roce 1933.
Dramatický závěr života čekal také sociálního demokrata Františka Soukupa, prvního ministra spravedlnosti a pozdějšího předsedu Senátu. Po nacistické okupaci ho gestapo opakovaně zatklo a věznilo. Z nacistického žaláře se sice dostal na svobodu, ale s těžce podlomeným zdravím. Zemřel v listopadu 1940. Ještě déle žil Jiří Stříbrný, jehož politická kariéra byla plná konfliktů a skandálů. Z někdejšího ministra se stal ostrý odpůrce Edvarda Beneše a jeho politická uskupení se postupně přikláněla k nacionalismu a krajní pravici. Přestože během nacistické okupace odmítl veřejně spolupracovat na propagandě proti Benešovi, po válce byl zatčen a v roce 1947 odsouzen k doživotnímu vězení. Zemřel za mřížemi v roce 1955.
Zvláštní životní cestou prošel jediný Slovák z celé pětice, lékař Vavro Šrobár. Po vzniku republiky se stal ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska a později zastával další významné funkce. Za druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a podílel se na Slovenském národním povstání. Po válce založil Stranu slobody, ale po komunistickém převratu v únoru 1948 přijal ministerské křeslo v nové Gottwaldově vládě. Zemřel v roce 1950. Z pěti mužů, kteří společně podepsali první zákon nového státu, tak každý zanechal odlišný politický odkaz. Spojuje je především jediný den, který změnil dějiny českých zemí i Slovenska.
