Tobias Rausch z AfD získal v tajném hlasování celkem 48 hlasů, což je více, než kolika mandáty disponuje jeho vlastní poslanecký klub. Tento výsledek jasně ukazuje, že pro něj museli hlasovat i někteří poslanci z jiných politických formací. V kuloárech se okamžitě rozhořela debata o tom, kdo z konkurenčních stran volbu podpořil a jaké to bude mít důsledky pro budoucí politické spojenectví v regionu.
Zvolení zástupce AfD do takto vysoké ústavní funkce představuje zásadní obrat v poválečné německé politice. Tradiční strany doposud uplatňovaly strategii takzvané politické karantény, kdy systematicky blokovaly obsazování klíčových parlamentních postů představiteli této formace. Výsledek ze Saska-Anhaltska ukazuje, že tato jednotná fronta se na regionální úrovni začíná drolit a strana získává standardní institucionální vliv.
Zatímco příznivci AfD oslavují toto vítězství jako triumf demokracie a uznání výsledků demokratických voleb, zástupci ostatních stran neskrývají hluboké znepokojení. Kritici varují před normalizací politických proudů, které považují za hrozbu pro stávající uspořádání. Podle politologů bude nyní klíčové sledovat, jakým způsobem nový předseda povede schůze a zda dokáže zachovat nestrannost úřadu.
Navzdory tomuto úspěchu v parlamentu zůstává pozice AfD při vyjednávání o výkonné moci nadále izolovaná. Všechny ostatní parlamentní strany totiž i po této volbě potvrdily, že s ní v žádném případě nevstoupí do vládní koalice ani nepodpoří její případný menšinový kabinet. Sestavování stabilní zemské vlády v Sasku-Anhaltsku tak zůstává kvůli zablokovaným pozicím extrémně komplikované.
