Antisemitismus v Evropě už dávno nepředstavují pouze nenávistné nápisy nebo urážky na internetu. Podle nové zprávy evropského projektu Safer Together, zveřejněné začátkem listopadu, se útoky stále častěji přesouvají od vandalismu k žhářství, výbušninám a fyzickému násilí. Během šestnáctiměsíčního monitoringu od dubna 2025 do července 2026 tvořily antisemitské incidenty více než polovinu z 864 zaznamenaných událostí a bezpečnostních zásahů. Autoři upozorňují, že skutečný rozsah problému může být ještě vyšší.
Zvlášť znepokojivé jsou útoky na židovské instituce. Jen během letošního jara se terčem žhářských či výbušných útoků staly synagogy, židovské školy a komunitní zařízení v belgickém Lutychu, nizozemském Rotterdamu a Amsterdamu, Londýně nebo severomakedonském Skopje. Některé incidenty podle bezpečnostních zjištění souvisejí se sítěmi napojenými na Írán. Výhrůžky a násilí tak stále častěji zasahují i místa, která by měla představovat bezpečné útočiště pro náboženské komunity.
Závažnost situace potvrzuje také letošní Eurobarometr. Antisemitismus považuje za problém ve své zemi 55 procent obyvatel Evropské unie, zatímco v roce 2018 to byla polovina. Nejvyšší podíl zaznamenala Francie se 74 procenty, následovaná Itálií a Švédskem se 73 procenty. V Nizozemsku dokonce 78 procent respondentů uvedlo, že antisemitismus během posledních pěti let vzrostl. Průzkum přitom zachycuje vnímání veřejnosti, nikoliv počet skutečně spáchaných trestných činů.
Nenávist vůči Židům se navíc nevyhýbá ani školám. Lednová studie UNESCO, do níž se zapojilo 2030 pedagogů ze 23 zemí EU, zjistila, že 78 procent dotázaných učitelů zaznamenalo mezi žáky alespoň jeden antisemitský incident. Více než čtvrtina se s podobným jednáním setkala nejméně devětkrát a 61 procent učitelů zaznamenalo popírání či zkreslování holokaustu. Každý desátý pedagog byl svědkem fyzického útoku na židovského žáka. Přitom sedm z deseti učitelů neabsolvovalo žádné odborné školení zaměřené na rozpoznávání a potírání současného antisemitismu.
Odkud však dnešní antisemitismus přichází? Červencová analýza Mezinárodního centra pro boj proti terorismu (ICCT) ukazuje, že nejde pouze o tradiční krajní pravici. Ze 102 zkoumaných incidentů, u nichž bylo možné určit pravděpodobný hlavní motiv, souviselo 47 s propalestinskými postoji, 42 s krajně pravicovou ideologií, sedm s krajní levicí a pět s islamismem. Jde o konkrétní soubor případů, nikoliv o reprezentativní statistiku všech evropských útoků. Výsledky nicméně připomínají, že protižidovská nenávist dnes překračuje ideologické hranice. Kritika izraelské vlády sama o sobě antisemitismem není, problém však nastává, když se politický konflikt mění v nenávist vůči Židům jako takovým.



.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-11-20T10%3A30%3A45.057Z&width=3840&quality=75)




.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-11-20T10%3A30%3A45.057Z&width=1280&quality=75)

