Na severovýchodě Německa se volby proměnily v mimořádně vyostřený souboj dvou hlavních rivalů. Podle aktuálních projekcí veřejnoprávních stanic ARD a ZDF zvítězila AfD se ziskem necelých 38 procent hlasů. V těsném závěsu skončili sociální demokraté (SPD) dosavadní zemské premiérky Manuely Schwesigové, kteří oslovili přibližně 36 procent voličů. Přestože lídr zemské AfD Leif-Erik Holm ihned po zveřejnění odhadů vyhlásil „jasný vládní mandát“, kvůli totální izolaci od ostatních stran pravděpodobně vládu nesestaví. Všechny tradiční strany totiž vůči AfD drží takzvanou ochrannou zeď (brandmauer), což je nepsaná politická dohoda o přísném odmítání jakékoliv povolební spolupráce s touto formací. Pokračovat by tak mohla koalice vedená SPD.
Zatímco sever volil pravici, spolková metropole Berlín vyslala opačný signál. Volby do tamního zastupitelstva podle dat televize ZDF suverénně opanovala strana Levice (Die Linke), která si s 25,5 procenty došla pro historický úspěch. Její lídryně Elif Eralpová má nyní reálnou šanci usednout do křesla vládnoucího starosty na Červené radnici. Naopak dosavadní vládní SPD v Berlíně naprosto pohořela, odepsala třetinu svých voličů a propadla se na pouhých 12 procent. Za fatálním neúspěchem sociálních demokratů v hlavním městě stojí nejen nespokojenost s vládní politikou, ale i korupční skandál jejich berlínského lídra Steffena Kracha.
Historické fiasko pak postihlo konzervativní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) spolkového kancléře Friedricha Merze. V Meklenbursku se křesťanští demokraté pod vedením Daniela Peterse zřítili na samotnou hranici volitelnosti a s 5,2 procenty svádějí zoufalý boj o holé přežití v zemském sněmu. Sám kancléř Merz bezprostředně po oznámení výsledků předstoupil před kamery a výsledek na severu otevřeně označil za „naprostou katastrofu“. V Berlíně sice tamní CDU s 20 procenty uhájila druhé místo, v celoněmeckém kontextu však jde o hlubokou ránu pro vládní koalici.
Podle politických analytiků, které cituje zpravodajský portál Tagesschau, jsou tyto výsledky masivním protestem německé veřejnosti proti současné spolkové vládě. Více než polovina dotázaných voličů v obou regionech otevřeně přiznala, že své hlasy odevzdala s cílem uštědřit Berlínu tvrdý „vzkaz a ponaučení“. Lidi trápí především stagnující ekonomika, rostoucí životní náklady, drahé energie a bytová krize. Radikalizace voličů na obou stranách spektra a extrémní oslabení tradičních politických sil slibují pro Německo velmi nestabilní politickou budoucnost.
