V úterý 24. listopadu rozhodne velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o třech žalobách proti Polsku, Litvě a Lotyšsku. Případy se týkají migrační krize na hranicích s Běloruskem v letech 2021 a 2022, kdy režim Alexandra Lukašenka využíval migranty k vytváření tlaku na sousední státy. Žalobci tvrdí, že byli nezákonně vytlačováni zpět do Běloruska, aniž by úřady individuálně posoudily jejich situaci.
Za právními spory stojí také síť lidskoprávních organizací. V polském případě zastupuje skupinu afghánských migrantů advokátka Małgorzata Jaźwińská ze sdružení Stowarzyszenie Interwencji Prawnej (SIP) společně s advokátkou Agatou Bzdyńskou. Další organizace se do řízení zapojují odbornými stanovisky. Jejich cílem přitom není pouze pomoci konkrétním migrantům, ale také ovlivnit pravidla, podle nichž evropské státy postupují na svých hranicích.
Zajímavý pohled nabízí financování polského sdružení SIP. Podle vlastní účetní závěrky získalo v roce 2023 z polských veřejných zdrojů 60 800 zlotých a dalších více než 1,18 milionu zlotých z evropských fondů a fondů Evropského hospodářského prostoru. Organizace tak využívá také veřejné prostředky, zatímco její právnička současně zastupuje migranty ve sporu proti Polsku. Není ovšem doloženo, že by právě uvedené dotace hradily náklady této konkrétní žaloby.
SIP se otevřeně hlásí také k takzvaným strategickým soudním sporům, jejichž prostřednictvím usiluje o systémové změny. Proti sobě tak stojí dva legitimní, ale rozdílné pohledy. Státy zdůrazňují potřebu chránit hranice před organizovaným migračním tlakem, zatímco neziskové organizace požadují důsledné dodržování práv jednotlivých žadatelů o ochranu. Otázka, zda mají veřejné rozpočty podporovat také organizace vedoucí podobné spory proti státním úřadům, je přitom předmětem politické debaty.
Úterní rozhodnutí se bude týkat skupiny Afghánců na polsko-běloruské hranici, iráckých Kurdů v Lotyšsku a čtyř kubánských občanů v Litvě. Soud má posoudit, zda konkrétní postupy pohraničníků porušily Evropskou úmluvu o lidských právech. Přesné financování právního zastoupení ve všech třech řízeních veřejně doloženo není. Jisté však je, že rozsudky mohou významně ovlivnit možnosti evropských států při zvládání dalších migračních krizí.




.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-11-20T10%3A30%3A45.057Z&width=3840&quality=75)
.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-11-20T10%3A30%3A45.057Z&width=1280&quality=75)




