Podle nejnovějšího průzkumu veřejnoprávní televize ARD klesla spokojenost s prací spolkového kancléře Friedricha Merze (CDU) na pouhých 10 procent. Jde o absolutně nejnižší naměřenou hodnotu pro jakéhokoliv šéfa německé federální vlády od začátku těchto měření v roce 1997. Katastrofální čísla přicházejí bezprostředně po zářijových zemských volbách, které pro vládní křesťanské demokraty skončily těžkými nezdary.
Vlny nespokojenosti občanů s ekonomickou situací a vysokými cenami energií využívá opoziční krajně pravicová AfD. Poté, co strana v zářijových volbách v Sasku-Anhaltsku získala téměř 44 procent hlasů, přenesla tvrdou rétoriku na půdu Spolkového sněmu. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová zde otevřeně požaduje deportaci více než milionu odmítnutých žadatelů o azyl. Kancléř Merz tyto plány ostře odmítl a označil je za pokus o etnické čistky.
Německá vláda se přesto snaží reagovat na volání veřejnosti po přísnějším postupu vůči nelegální migraci a hledá řešení na evropské úrovni. Ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) potvrdil, že Berlín aktuálně jedná o zřízení speciálních návratových center mimo území Evropské unie. Do těchto základen by měli být deportováni migranti, které z právních důvodů nelze vrátit přímo do zemí jejich původu.
Celá politická debata kulminuje právě v den státního svátku 3. října. Tradiční projevy nejvyšších ústavních činitelů ke Dni německé jednoty budou letos pod mimořádným drobnohledem, neboť společnost v západních a východních spolkových zemích vykazuje největší míru polarizace a znepokojení za poslední tři dekády.
