AfD poprvé v průzkumech získala 30 %

Alternativa pro Německo (AfD) je podle průzkumů nejsilnější stranou v zemi
Alternativa pro Německo (AfD) podle aktuálního průzkumu agentury GMS poprvé ve své historii dosáhla na třice procent. Podle dalších dvou průzkumů jiných agentur by protimigrační strana získala shodně jen o jedno procento méně.
Před několika dny AfD přesvědčivě ovládla zemské volby v Sasku-Anhaltsku, kde získala téměř 44 %. Příští víkend může svůj úspěch potvrdit také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde může podle průzkumů rovněž zvítězit. Aktuálně jí zářijové průzkumy televizí ARD a ZDF přisuzují 37 až 38 % a náskok tří až pěti procent na druhou v pořadí SPD. Na celorepublikové úrovni dosahovala její podpora nižší úrovně vzhledem k tomu, že AfD dominuje z velké většiny v zemích, které byly dříve součástí NDR. Celorepublikové průzkumy z posledních týdnů však naznačují, že strana ještě nedosáhla svého stropu.
Už nyní je však AfD v Německu nejsilnější stranou. Na prvním místě se v průzkumech pohybuje přibližně od května, kdy dosáhla na 27 %. Od té doby navíc stále posiluje a získává stále větší náskok na druhé křesťanské demokraty. Strana bývalé kancléřky Angely Merkelové či jejího mentora Helmuta Kohla se dostala na své historické minimum a nyní balancuje na hranici 20 %. V některých průzkumech se již dostala dokonce i pod tuto hranici. Příští parlamentní volby se budou v Německu konat až zkraje roku 2029, ale nadstandardní výsledky AfD v zemských volbách a následný tlak na kancléře Merze ze strany veřejnosti i jeho stranických kolegů může potenciálně vyústit v předčasné volby.
Vyhlášení předčasných voleb je ovšem možné v Německu pouze ve dvou případech. Kancléř by musel vyvolat hlasování o důvěře vlády a předem sdělit svým stranickým kolegům a dalším stranám v Bundestagu, že si přeje předčasné volby. Následně požádá prezidenta o rozpouštění parlamentu. V takovém případě by bylo hlasování formalitou. Německá ústava totiž s cílem udržet v zemi politickou stabilitu neumožňuje, aby se poslanci sami usnesli na rozpuštění parlamentu (jako například v ČR). Druhou možností je situace, kdy kancléř sám rezignuje a v parlamentu by se nepodařilo nadpoloviční většinou zvolit jeho nástupce. V takovém případě může prezident zablokovaný Spolkový sněm rovněž rozpustit.
Podle srpnového průzkumu agentury YouGov očekává 36 % Němců, že půjdou k volebním urnám dříve než v prvních měsících roku 2029, kdy by měly proběhnout příští volby. Dalších 18 % oslovených respondentů je potom přesvědčeno, že současný kancléř opustí svou pozici ještě před koncem letošního roku. Podle sázkové platformy Polymarket dosahuje pravděpodobnost, že Merz opustí svou kancléřský post ještě před koncem letošního roku, přibližně pětadvacet procent.