Začalo to hádkou o mobil, skončilo použitím síly. Norský Barnevernet čelí dalšímu skandálu

Norský státní kontrolní úřad Helsetilsynet zveřejnil 21. října zprávu, která analyzovala mimo jiné 116 stížností dětí na použití fyzického donucení v krizových situacích. V téměř 58 procentech stížností děti namítaly, že zásah byl příliš tvrdý nebo trval déle, než bylo nutné. Více než třetina přezkoumaných stížností byla uznána jako oprávněná. Některé incidenty přitom začaly běžnými spory o odevzdání mobilního telefonu, večerku nebo návrat do zařízení. Děti popisovaly bolestivé držení, přitlačování k zemi či situace, kdy měly problémy s dýcháním.

Kontroloři upozornili také na nedostatečné zohledňování názorů dětí a problémy při zajišťování vhodné péče. Některé musely dlouho čekat na místo v náhradní rodině nebo specializovaném zařízení. V jednom ze zkoumaných případů se dítě během pouhých dvou měsíců pětkrát stěhovalo. Úřad zdůraznil, že instituce často nedostatečně dokumentovaly, proč bylo použití síly nezbytné a zda se zaměstnanci pokusili konflikt vyřešit jiným způsobem. Zjištění se týkají vybraných kontrolovaných případů, nikoliv všech dětí v norské ústavní péči.

Další závažné informace přineslo srpnové vyšetřování norských úřadů, které odhalilo vazby 16 soukromých společností působících v oblasti péče o děti a dalších sociálních služeb na kriminální prostředí. Tři z těchto firem měly oprávnění provozovat zařízení pro děti v ústavní péči, přičemž dvě v nich děti skutečně ubytovávaly nebo v minulosti ubytovávaly. Ministryně pro děti a rodinu Lene Vågslidová označila zjištění za nepřijatelná a slíbila nápravu. Dětská ombudsmanka Mina Gerhardsenová varovala, že podobné vazby mohou ohrozit bezpečnost dětí svěřených státu.

Norský Barnevernet se přitom s kritikou potýká dlouhodobě. Podle tamní instituce pro lidská práva Evropský soud pro lidská práva od roku 1996 konstatoval porušení práv v 25 norských případech týkajících se ochrany dětí. Spory se často týkaly omezení kontaktu odebraných dětí s biologickými rodiči nebo jejich následných adopcí. Norsko v reakci na rozsudky upravilo svou soudní praxi a v posledních letech většina nových stížností ve Štrasburku neuspěla. Ještě letos v červnu však soud rozhodl v dalším případě v neprospěch Norska. Nová zjištění tak znovu otevírají otázku, zda systém dokáže dostatečně chránit děti, které mu byly svěřeny.