Před 40 lety vypukl jeden z největších politických skandálů americké historie

Všechno odstartovalo 3. listopadu 1986, kdy libanonský týdeník Aš-Širá zveřejnil senzační odhalení. Spojené státy podle něj tajně prodávaly zbraně Íránu, přestože na tuto zemi uvalily zbrojní embargo. Situace byla o to pikantnější, že prezident Ronald Reagan veřejně vystupoval proti vyjednávání s teroristy a íránský režim považoval za nepřítele Ameriky. Ve skutečnosti však jeho administrativa prostřednictvím tajných prostředníků dodávala Teheránu mimo jiné protitankové střely a náhradní díly k raketovým systémům. Doufala přitom, že íránské vedení pomůže zajistit propuštění amerických rukojmích, které v Libanonu zadržovaly ozbrojené skupiny napojené na Írán.

Jenže obchod se zbraněmi byl pouze začátkem mnohem většího skandálu. Americký ministr spravedlnosti Edwin Meese 25. listopadu odhalil, že část výnosů z tajných dodávek zbraní putovala na podporu pravicových povstalců zvaných Contras v Nikaragui. Ti bojovali proti tamní levicové sandinistické vládě, kterou Reagan považoval za spojence Sovětského svazu. Americký Kongres přitom financování jejich vojenských operací v daném období omezil zákonem. Někteří členové prezidentovy administrativy tak hledali způsob, jak zákaz obejít. Klíčovou postavou se stal podplukovník Oliver North z Národní bezpečnostní rady, který pomáhal organizovat tajné operace a převádění peněz.

Když se informace dostaly na veřejnost, Washington zachvátila politická bouře. Reagan nejprve zprávy o prodeji zbraní popíral, později však musel jejich existenci přiznat. Trval přitom na tom, že nešlo o výměnu zbraní za rukojmí. Vyšetřování postupně odhalovalo závažná pochybení, obcházení Kongresu i ničení některých dokumentů. Prezidentova popularita prudce klesla a Bílý dům čelil jedné z nejvážnějších krizí Reaganova působení v úřadu. Dodnes přitom není prokázáno, že prezident osobně schválil přesměrování peněz z íránských obchodů nikaragujským povstalcům. Vyšetřovatelé však jeho administrativě vytýkali zásadní selhání kontroly nad tajnými operacemi.

Aféra vedla k rozsáhlému vyšetřování, slyšením v Kongresu a trestnímu stíhání několika vysokých představitelů Reaganovy administrativy. Oliver North byl v roce 1989 odsouzen za několik trestných činů souvisejících se skandálem, jeho rozsudek však později soud zrušil kvůli problémům s použitím výpovědí, na něž se vztahovala imunita. Další aktéři byli odsouzeni nebo se přiznali k trestným činům, někteří však následně získali prezidentskou milost od George Bushe staršího. Samotný Ronald Reagan dokončil své druhé funkční období a trestně stíhán nebyl. Aféra Iran-Contra přesto zůstala trvalou skvrnou na jeho politickém odkazu a připomínkou nebezpečí, které vzniká, když se tajné operace vlády vymknou kontrole.