Islamistické sítě znovu na stole europoslanců. Socialisté a zelení byli proti návrhu lidovců

Výbor Evropského parlamentu pro petice má ve středu 4. listopadu projednat podnět italského občana Tommasa Bertoly, podaný jménem organizace Avanguardia. Petice s číslem 1321/2026 se týká posouzení organizací napojených na Muslimské bratrstvo na celoevropské úrovni. Jde o občanskou iniciativu, nikoliv o návrh zákona či bezprostřední rozhodování o zákazu některé organizace. Jednání však znovu otevírá otázku, jak by měly evropské instituce přistupovat k islamistickým politickým sítím.

Téma se dostává na program necelý měsíc poté, co Evropský parlament schválil usnesení požadující důslednější postup proti pronikání islamistických sítí do evropských institucí. Návrh předložila frakce Evropské lidové strany (EPP), která sdružuje středopravicové a křesťanskodemokratické strany. Dokument vyzývá zejména ke kontrole financování organizací spojovaných s Muslimským bratrstvem, prověřování případného zneužívání evropských dotací a posuzování možných vazeb na teroristické struktury.

Socialisté, zelení a krajní levice hlasovali proti

Říjnové hlasování odhalilo výrazné politické rozdíly mezi jednotlivými frakcemi. Usnesení podpořilo 381 europoslanců, proti jich bylo 167 a dalších 15 se zdrželo. Pro návrh hlasovala většina lidovců, liberálů a pravicových skupin. Naproti tomu proti se postavilo 84 členů socialistické frakce, 40 zelených a 35 zástupců evropské Levice. Odmítnutí konkrétního usnesení však samo o sobě neznamená, že tyto politické skupiny odmítají boj proti islamistickému extremismu.

Muslimské bratrstvo vzniklo v Egyptě v roce 1928 a postupně se rozšířilo do dalších zemí. Islamistické hnutí usiluje o prosazování islámských principů do politického a společenského života. Organizace a proudy s ním spojované se ovšem liší svými cíli i metodami. Zatímco některé státy Muslimské bratrstvo zakázaly, Evropská unie jej jako celek na svůj teroristický seznam nezařadila. Europoslanci přitom ve svém říjnovém usnesení výslovně rozlišili mezi islámem jako náboženstvím a politickým islamismem.

Středeční jednání petičního výboru tak představuje další příležitost k diskusi o vztahu evropských institucí k organizacím spojovaným s Muslimským bratrstvem. Případné zařazení konkrétních subjektů na unijní seznam teroristických organizací by však vyžadovalo samostatný postup a splnění příslušných právních podmínek. Samotná petice nemá pravomoc takový zákaz zavést.