Odešel poslední z legendárního útěku. Zemřel Josef Mašín

Josef Mašín zemřel v kalifornské Santa Barbaře. O jeho úmrtí informovala v pondělí 2. listopadu organizace Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině. Mašín byl posledním žijícím členem trojice, která se v roce 1953 po dramatickém útěku přes komunistické východní Německo dostala do Západního Berlína. Jeho bratr Ctirad zemřel v roce 2011, jejich spolubojovník Milan Paumer o rok dříve.

Bratři Mašínové pocházeli z rodiny s výraznou odbojovou tradicí. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se rozhodli postavit novému režimu se zbraní v ruce. Při jejich odbojové činnosti a následném útěku zemřelo několik lidí včetně příslušníků bezpečnostních složek. Jejich příběh se stal jedním z nejdiskutovanějších témat československého protikomunistického odboje.

Útěk na Západ v říjnu 1953 patří k nejznámějším příběhům československé studené války. Z pětičlenné skupiny se do cíle dostali pouze Josef a Ctirad Mašínové a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli dopadeni a později v Československu popraveni. Josef Mašín následně vstoupil do americké armády a ve Spojených státech zůstal natrvalo. Do České republiky se ani po pádu komunismu nevrátil.

Rodina, jejíž osudy poznamenaly dvě totality

Hodnocení činnosti bratří Mašínů zůstává kontroverzní. Jejich zastánci je považují za symbol odporu proti komunistické diktatuře, odpůrci upozorňují především na zabití zajatého příslušníka SNB Jaroslava Honzátka.

Otec obou bratrů, československý důstojník Josef Mašín, patřil za nacistické okupace k legendární odbojové skupině Tři králové, kterou tvořil společně s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem. Podílel se na zpravodajské a sabotážní činnosti proti nacistům. V roce 1941 jej zatklo gestapo a 30. června 1942 byl popraven. Jeho synové tak vyrůstali s odkazem otce, který za odpor proti totalitnímu režimu zaplatil životem.

Rodinu Mašínových navíc letos zasáhla další ztráta. Teprve 10. června zemřela ve věku 92 let Josefova mladší sestra Zdena Mašínová, kterou komunistický režim po útěku jejích bratrů dlouhodobě pronásledoval. Na rozdíl od nich zůstala v Československu a po roce 1989 usilovala o připomínání rodinného odbojového odkazu. V roce 2023 jí prezident Petr Pavel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.