Evropská komise se ve sporu o obsazení polského Ústavního tribunálu přiklonila k argumentaci vlády Donalda Tuska. Podle belgické agentury Belga tím vyvíjí tlak na konzervativního prezidenta Karola Nawrockého, který odmítá umožnit nástup části nově zvolených soudců. Komise zdůraznila, že jejich výběr spadá do pravomocí polského parlamentu a příslušné úřady nesmějí bránit výkonu soudcovské funkce.
Belgická agentura označila stanovisko Bruselu za podporu proevropského liberála Tuska v jeho konfliktu s konzervativní opozicí. Evropská komise se přitom opírá o říjnové stanovisko Benátské komise a květnové předběžné opatření Evropského soudu pro lidská práva. Její mluvčí Louise Bogey připomněla, že polské instituce musejí zajistit fungování tribunálu v souladu s ústavou i příslušnou judikaturou evropských soudů. Brusel však výslovně neschválil sporné odstavení dosavadního vedení soudu.
Dva politici, dva rozdílné pohledy na Evropu
Rozdílný postoj obou hlavních aktérů k Evropské unii představuje významné politické pozadí konfliktu. Tusk, někdejší předseda Evropské rady, dlouhodobě prosazuje úzkou spolupráci s unijními institucemi. Nawrocki, zvolený s podporou národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), naopak klade větší důraz na národní suverenitu. Vztahy Bruselu s Tuskovou vládou jsou také podstatně vstřícnější než za předchozí vlády PiS, kdy Evropská unie kvůli sporům o právní stát pozastavila Polsku miliardové finanční prostředky.
Samotný konflikt mezitím přerostl v otevřenou institucionální krizi. Po pátečním pozastavení výkonu funkce předsedy Ústavního tribunálu Bogdana Święczkowského se kolem sídla soudu rozmístila policie a před budovou protestovaly stovky lidí. Prezident Nawrocki kvůli událostem předčasně ukončil zahraniční cestu a obvinil vládu z násilného převzetí instituce. Tusk naopak tvrdí, že jeho kabinet pouze obnovuje právní stát a nezávislost justice.
Spor může v úterý 3. listopadu dospět k dalšímu důležitému okamžiku. Na tento den je svoláno shromáždění soudců Ústavního tribunálu pod vedením Anny Korwin-Piotrowské, která převzala jeho řízení. Aby však mohlo přijímat platná rozhodnutí, musí se sejít nejméně deset z patnácti soudců. Výsledek jednání tak může ukázat, zda se podaří činnost soudu stabilizovat, nebo se konflikt mezi prezidentem a vládou ještě prohloubí.

.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-11-02T23%3A22%3A20.043Z&width=3840&quality=75)






r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=fIoH%3Ah_!%7Bgx%20YpGi)
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=whhWiD'demuBc*NE)
