Poklady ukryté po desetiletí spatří světlo světa. Židovské muzeum slaví 120 let

Židovské muzeum v Praze, třetí nejstarší instituce svého druhu na světě, slaví letos 120 let od svého založení. Při této příležitosti připravilo společně s Národním muzeem výstavu nazvanou Židovské muzeum: 120 let, která se veřejnosti otevírá v pátek 13. listopadu v historické budově Národního muzea na Václavském náměstí. Mezi nejcennější exponáty patří více než 700 let starý hebrejský rukopis Třebíčský machzor, obsahující sváteční modlitby. Vystaven bude vůbec poprvé a jeho originál si návštěvníci budou moci prohlédnout pouze během prvních týdnů. K vidění budou také vzácné textilie ze 17. a 18. století, synagogální stříbro a předměty spojené se spisovatelem Franzem Kafkou.

Historie muzea začala v roce 1906, kdy pražský Josefov procházel rozsáhlou asanací. Při přestavbě někdejšího Židovského Města mizely staré domy i synagogy a s nimi hrozil zánik cenných historických památek. Zakladatelé muzea se proto rozhodli zachránit vybavení bouraných svatostánků, mimo jiné Cikánovy, Velkodvorské a Nové synagogy. Právě v Cikánově synagoze přitom třináctiletý Franz Kafka absolvoval bar micva, židovský náboženský obřad symbolizující dosažení náboženské dospělosti. Výstava připomíná nejen tuto historii, ale také osudy předmětů, které by se bez tehdejšího úsilí pravděpodobně nedochovaly.

Nejdramatičtější kapitolu představuje období druhé světové války. Zatímco nacisté deportovali a vraždili židovské obyvatele českých zemí, do pražského muzea se dostávaly náboženské a osobní předměty ze zanikajících židovských obcí. Díky práci jejich správců a odborníků se podařilo uchovat mimořádně rozsáhlé kulturní dědictví. Po válce muzeum přešlo pod státní správu a v období komunistického režimu muselo čelit ideologickým zásahům. Další významná změna přišla po roce 1989, kdy se začala řešit budoucnost sbírek a jejich správa. V roce 1994 bylo muzeum navráceno židovské komunitě.

Výstava zachycuje všechna tato období prostřednictvím autentických předmětů a příběhů jejich původních majitelů. Jedním ze symbolů expozice je rituální kořenka ve tvaru lodi, která připomíná přirovnání někdejší ředitelky Hany Volavkové k Noemově arše zachraňující památky po lidech odvlečených do vyhlazovacích táborů. Podle současné ředitelky Pavly Niklové má výstava ukázat, že židovské dějiny nejsou oddělenou kapitolou, ale nedílnou součástí české historie. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout až do 31. května 2027. Vstup je zahrnut v běžné vstupence do Národního muzea.