Francie pod náporem násilníků. Tisíce vyrabovaných obchodů a stovky zraněných policistů

Francouzské úřady stále vyhodnocují následky nepokojů, které 17. října zasáhly Paříž, Marseille, Lyon a další města. Během pouhých 24 hodin bylo podle agentury Reuters vyrabováno přibližně 3 000 obchodů a provozoven. Výtržníci zapalovali automobily, ničili veřejný majetek a útočili na policisty. V Limoges zachvátil požár historickou radnici, v Marseille násilníci pronikli do budovy městské správy a poničili její interiér. Bezpečnostní složky v některých čtvrtích velkých měst nedokázaly řádění zabránit.

Obzvlášť znepokojivá je bilance útoků na policisty. Podle údajů francouzských úřadů, uvedených v dokumentu prefektury departementu Bouches-du-Rhône, utrpělo během říjnových nepokojů zranění 997 policistů a četníků, z toho sedm těžká. Jen v Marseille bylo 17. října zraněno 118 příslušníků státní policie. Bezpečnostní složky čelily útokům kamením, kovovými předměty i zápalnými prostředky. Někteří policisté vypověděli, že se během střetů obávali o život.

Ministr vnitra Laurent Nuñez označil situaci za mimořádnou a upozornil na účast násilných skupin radikální levice. Podle úřadů využili původně pokojných demonstrací také pachatelé, jejichž hlavním cílem bylo rabování. Zvláštní pozornost vzbudily skupiny označované jako Black Bloc, jejichž členové vystupují v černém oblečení a se zakrytými obličeji. Reuters nicméně upozorňuje, že rozhodující odpovědnost organizovaných krajně levicových skupin za celkový rozsah násilí zatím vyšetřovatelé jednoznačně nepotvrdili.

Rozsah následných policejních opatření ukazují další čísla. Od 17. října skončilo podle údajů ministra spravedlnosti Géralda Darmanina v policejní vazbě přes 4 900 podezřelých, přibližně 2 290 případů bylo předáno k trestnímu stíhání a 404 osob již dostalo tresty odnětí svobody. Většinu podezřelých podle ministra tvoří mladí muži ve věku od 18 do 25 let. Vláda prosazuje důrazný postup proti pachatelům násilností, zatímco některé lidskoprávní organizace kritizují tvrdost policejních zásahů. Podezření na nepřiměřené použití síly jsou rovněž předmětem vyšetřování.

Protestní hnutí původně vzniklo kvůli poměrům ve školství a rostoucím životním nákladům. Postupně se k němu připojily další skupiny nespokojených obyvatel. Pokojné demonstrace jsou legitimním prostředkem politického protestu, násilnosti však představují něco zcela jiného. Rabování obchodů, zapalování veřejných budov a útoky na policisty nelze ospravedlnit sociálními požadavky ani odporem k prezidentu Emmanuelu Macronovi. Francouzská vláda tak vedle řešení společenské nespokojenosti stojí před zásadním úkolem: zajistit, aby se veřejné ulice znovu nestávaly dějištěm rozsáhlého násilí.