Nepotřebují zbraně ani výbušniny. Evropu ohrožuje nový způsob útoků

Jak ničivé následky může mít kybernetický útok, ukázaly události ve Francii. V noci z 11. na 12. října se hackerům podařilo na dálku ovládnout chladicí systémy přibližně 700 supermarketů. Útočníci změnili nastavení zařízení a teploty v některých z nich vystoupaly až k 50 stupňům Celsia. Obchodníci museli zlikvidovat velké množství zkažených potravin a škody dosáhly desítek milionů eur. Zasaženy byly mimo jiné prodejny Carrefour, Intermarché či E.Leclerc. Francouzské úřady 9. listopadu oznámily, že za útokem podle jejich vyšetřování stojí hackerská skupina napojená na íránské revoluční gardy. Paříž si kvůli incidentu předvolala íránského velvyslance.

Podobné útoky se na začátku listopadu objevily také v dalších evropských zemích, mimo jiné v Belgii, Nizozemsku a Itálii. Pachatelé využívali bezpečnostní slabiny systémů umožňujících vzdálenou správu chladicích zařízení. Ještě závažnější incident zasáhl 2. listopadu francouzskou transfuzní službu EFS. Hackeři pronikli do systému dodavatele chladicí techniky a změnili nastavení zařízení na třech pracovištích, kde se uchovává krevní plazma a další biologický materiál. Podle zveřejněných informací se pokusili nastavit teplotu až na 110 stupňů Celsia. Zaměstnanci však problém včas odhalili a zabránili znehodnocení zásob. Případ ukázal, že útok na technologického dodavatele může ohrozit také fungování zdravotnictví.

Další případ vyšetřují německé úřady. V neděli 8. listopadu zaznamenaly městské energetické služby v dolnosaském Achimu kybernetický útok, který narušil provoz jejich počítačových systémů. Přestaly fungovat zákaznické portály, lidé nemohli běžným způsobem nahlašovat stavy elektroměrů a omezena byla také e-mailová komunikace. Společnost musela odpojit napadené systémy od vnějších sítí, svolat krizový štáb a přizvat bezpečnostní specialisty. Dodávky elektřiny, plynu a tepla naštěstí zůstaly zachovány. Kdo za útokem stojí a zda pachatelé získali citlivé údaje, zatím není jasné.

Vyšetřování jednotlivých incidentů nadále pokračuje. Bezpečnostní specialisté se zaměřují především na způsob, jakým útočníci získali přístup k napadeným systémům, a na případné společné technické znaky útoků. Důležitou součástí vyšetřování je také zjištění, zda pachatelé jednali nezávisle, nebo šlo o koordinovanou činnost. Ochrana obyvatel a základního fungování státu se tak dnes neomezuje pouze na tradiční bezpečnostní hrozby. Stále významnější roli hraje schopnost chránit digitální systémy, na nichž závisí hospodářství, veřejné instituce i každodenní život občanů. Odpovědnost za jejich zabezpečení přitom nesou jak jednotlivé státy, tak provozovatelé důležitých služeb. Otázkou zůstává, nakolik jsou evropské země schopny novým hrozbám předcházet, včas je odhalovat a udržet klíčové služby v provozu i v případě rozsáhlejšího útoku.