Francie zažila noc plnou násilí. Hořely radnice, tisíce lidí skončily v rukou policie. Macron promluvil k národu

Sobotní demonstrace proti rostoucím životním nákladům a problémům ve školství přivedly podle francouzského ministerstva vnitra do ulic přibližně 550 tisíc lidí, organizátoři uvádějí až 800 tisíc. Přestože většina účastníků protestovala pokojně, v řadě měst vypukly rozsáhlé násilnosti. Výtržníci napadali policisty, rabovali obchody a útočili na veřejné budovy. Francouzská policie během nepokojů zadržela více než dva tisíce lidí. Zranění utrpělo přes 600 policistů, četníků a hasičů.

Jedním z nejvážnějších incidentů bylo zapálení historické radnice ve městě Limoges. Požár těžce poškodil budovu z 19. století, jejíž část se zřítila. Místní starosta Guillaume Guérin obvinil z útoku radikální levicové aktivisty a kritizoval nedostatečné policejní zajištění demonstrace. V neděli se ve městě shromáždilo přibližně sedm tisíc lidí, kteří chtěli vyjádřit solidaritu s obyvateli a odsoudit násilí. Premiér Sébastien Lecornu přislíbil obnovu zničené radnice.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli večer v televizním projevu odsoudil útoky na státní instituce, policisty i soukromý majetek. Z násilností obvinil především skupiny radikální levice, ke kterým se podle něj přidali kriminální živlové. Současně zdůraznil, že je nutné rozlišovat mezi pokojnými demonstranty s oprávněnými požadavky a lidmi, kteří se dopouštěli násilí. Slíbil potrestání pachatelů i transparentní vyhodnocení postupu bezpečnostních složek.

V neděli pokračovaly střety demonstrantů s policií v Paříži. V Limoges se naopak přibližně sedm tisíc lidí vydalo na pokojný pochod k vyhořelé radnici, aby vyjádřili nesouhlas s násilím. Vláda mezitím čelila kritice kvůli nepřipravenosti bezpečnostních složek na rozsah sobotních nepokojů. Premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové jednání, které se má zabývat následky násilností a pomocí postiženým městům a podnikatelům.