Nová legislativa přináší zásadní posun v americké sankční politice. Bílý dům nově získává do rukou bezprecedentní ekonomický nástroj: pravomoc uvalit až stoprocentní cla na veškeré zboží ze zemí, které nepřestanou nakupovat ruskou ropu a plyn. Opatření míří primárně na klíčové asijské a jihoamerické ekonomiky, zejména na Čínu, Indii a Brazílii, které po uvalení západních embarg drží ruský energetický export nad vodou.
Reakce ze světa na sebe nenechaly dlouho čekat. Moskva označila nová uniterální opatření za nezákonná a varovala, že povedou k dalšímu vyostření mezinárodního napětí. Ekonomičtí analytici navíc upozorňují, že hrozba takto masivních cel může destabilizovat globální komoditní trhy a vyvolat odvetné kroky ze strany Pekingu a Dillí, což by v konečném důsledku mohlo zasáhnout i americké spotřebitele.
Kreml zároveň čelí tlaku na diplomatické scéně. Podle informací tiskové agentury ČTK se schválení zákona časově shoduje s momentem, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na půdě OSN ostře odsoudil plánovanou cestu ruského premiéra Michaila Mišustina do New Yorku. Podle Zelenského by účast vysokého ruského představitele na Valném shromáždění za současné situace znamenala zneuctění mezinárodního práva.
Ačkoliv byl zákon v Kongresu schválen, na domácí scéně vyvolal tvrdé spory a našel hlasité odpůrce v obou hlavních stranách. Část progresivních demokratů legislativu kritizuje kvůli obavám, že stoprocentní cla fatálně poškodí vztahy s klíčovými partnery v rozvojovém světě a zničí globální zelenou tranzici. Naopak skupina tvrdého jádra republikánů zákon odmítá s argumentem, že dává federální vládě příliš velkou moc nad mezinárodním obchodem a že izolacionistická politika může oslabit postavení amerického dolaru jako světové rezervní měny.
