Centrem Teheránu pochodovaly zástupy lidí v bojových uniformách, provázené skandováním protiamerických a protiizraelských hesel. Akce, které se zúčastnil prezident Masúd Pezeškiján i špičky Revolučních gard, sloužila jako okázalá přehlídka vojenské techniky. K vidění byly protiletadlové baterie, těžké kulomety obsluhované členkami gard i bezpilotní letouny. Tyto drony režim dlouhodobě využívá k útokům na námořní dopravu ve strategickém Hormuzském průlivu.
Hlavním motivem shromáždění bylo představení dobrovolnické iniciativy Janfada-je Írán („Ti, kteří se obětují pro Írán“). Podle šéfa teheránských gard se k základnímu vojenskému výcviku zaregistrovalo již přes 600 000 občanů. Nový velitel milicí Basídž, Hosejn Táeb, před davem prohlásil, že tito noví rekruti se stanou „noční můrou“ pro nepřátele země a zajistí plnohodnotnou obranu vlasti.
Podle nezávislých analytiků má však tato masová mobilizace ještě druhý, vnitropolitický cíl. Režim se snaží upevnit kontrolu nad společností a odradit obyvatele od možných sociálních nepokojů. Země se totiž potýká s hlubokou ekonomickou krizí způsobenou mezinárodní izolací, přičemž vzpomínky na dřívější krvavě potlačené protesty jsou v íránské společnosti stále živé.
