Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě favorizovaly opoziční blok, jehož součástí jsou kromě sociálních demokratů v čele se zmíněnou Anderssonovou také Levicová strana, Strana zelených a Strana středu. V jednu chvíli měl tento blok podle průzkumů až desetiprocentní náskok před vládnoucími konzervativci. Po sečtení přibližně 95 % hlasů je však zřejmé, že se dosavadní vládní koalici v čele s Umírněnými a premiérem Ulfem Kristerssonem podařilo náskok svých politických rivalů stáhnout na minimum.
Ve švédském parlamentu zasedá 349 poslanců, většinový kabinet tak musí získat aspoň 175 mandátů. Středolevicový blok Anderssonové si podle průběžných výsledků sčítání drží 176 křesel, kdežto dosavadní vládní tábor 173. Sociální demokraté zcela jistě zvítězí, když získali přes 28 % hlasů. S odstupem přibližně osmi procent skončí na druhém místě Umírnění a pomyslnou bronzovou příčku obsadí Švédští demokraté, za kterými se s větším odstupem seřadila Levicová strana a další politické subjekty.
Za největšího poraženého mohou být považováni Švédští demokraté (SD), kteří dosavadní menšinovou vládu svými hlasy podporovali výměnou za přijetí tvrdých opatření v oblasti migrace a bezpečnosti. Poprvé od svého vstupu do parlamentu v roce 2010 však tato ostře protiimigrační strana oslabila. Prozatím je jí přisuzováno asi 17,5 % hlasů, což je o přibližně tři procenta méně než u minulých voleb v roce 2022. Strana vedená Jimmie Åkessonem by se tak fakticky vrátila k volebnímu výsledku z roku 2018. Již nyní je jisté, že nezopakuje svůj poslední volební triumf, kdy se stala druhou nejsilnější stranou.
Podle politologů straně uškodilo, že nedokázala prosadit radikálnější protiimigrační opatření. Jedním z dalších důvodů, proč strana získala nižší podporu voličů, je její předvolební prohlášení, kde avizovala vůli zasednout tentokrát přímo ve vládě. Středolevicový opoziční blok tak postavil svou kampaň na tvrzení, že vstup SD do vlády ohrozí demokracii v zemi. Zatímco samotní sociální demokraté oproti předchozím volbám také mírně oslabili, jejich ztracené hlasy nahradily menší levicové a ekologické subjekty.
