V Německu stále roste podpora euroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD), která nyní poprvé v průzkumech dosáhla na hranici třiceti procent a nadstandardně uspěla v nedávných zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Podobně ve Francii. Šéfka Národního sdružení Marine Le Penová, rovněž známá svým kritickým postojem k EU, oficiálně zahájila prezidentskou kampaň tuto neděli a všechny průzkumy ji pasují na jasnou favoritku. V prvním kole by mohla získat 30 až 35 %, s velkým náskokem před ostatními kandidáty. Nabízí se tedy otázka, jestli se z pohledu euroskeptických voličů může Evropská unie vydat kýženým novým směrem.
„Jak vždycky říká Václav Klaus, optimismus je povinnost. Takže já si jeho oblíbený výrok musím vypůjčit a zůstávám v tomto směru optimistou. Musí existovat cesta, jak Evropskou unii změnit. Kdyby neexistovala, bylo by to špatné. Věřím, že všechno musí být možné. Také jsme si říkali, že komunismus je na věčné časy a neplatilo to,“ konstatuje ministr Macinka a zároveň předseda euroskeptické strany Motoristé sobě s tím, že v první rovině jde o voličskou proměnu na národní úrovni. „V parlamentních volbách buď zvítězí levicoví, zelení nebo progresivistické strany, které budou současnou politiku tlačit ještě dál. Nebo si lidé, jako u nás, zvolí vládu, která činí opačné kroky.“
Trend se podle ministra Macinky může začít obracet. „Již se to ostatně děje na úrovni Evropské rady. A já tuto proměnu voličů v národních státech zřetelně vnímám. Nemyslím si, že roste počet lidí, kteří by jásali nad zelenými opatřeními. Naopak jsem přesvědčen, že se počet takových voličů zmenšuje a vlády se racionalizují. Takže, určitě není nic ztraceno,“ je přesvědčen Macinka, který dále poukazuje na evropské volby, byť jejich význam dle svých slov nijak nepřeceňuje. „Je to spíš jen hra na evropskou demokracii. Evropský parlament je takový PR prostor pro určité individuality nebo zašívárna pro některé, kteří nepotřebují být vidět a chtějí si užívat bruselský plat. Po posledních evropských volbách tam ale díky frakci Patrioté pro Evropu vznikla první reálná opozice.“
V souvislosti s možnou změnou směřování Evropské unie nemá podle českého ministra zahraničí smysl uvažovat v horizontu několika málo let, ale v delší perspektivě. Za důležitý aspekt v tomto ohledu považuje rozšíření Evropské unie o nové země. „Konkrétně mám na mysli země Západního Balkánu. Bavíme se tedy o Srbsku, Černé Hoře, Albánii, Severní Makedonii a dalších zemích z tohoto regionu,“ říká Macinka a tvrdí, že postoj tamějších obyvatel je podobný tomu našemu. „V zemích bývalé Jugoslávie mají také svou zkušenost s komunismem. Pokud by se tedy Evropská unie výhledově rozšířila o tyto země, tak se může současná zadržovací politika změnit v politiku aktivního přetlačování.“
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=%20!Wm8VFx8RvSV%24Oe)
