Kandidující pornoherci? V Itálii, Španělsku či USA nic neobvyklého

Jednapadesátiletý Rosenberg hodlá usilovat o pozici zastupitele na Pražském magistrátu jako kandidát číslo 25. S kariérou pornoherce se rozloučil přibližně před sedmnácti lety a od té doby se věnuje trénování bojových sportů ve svém klubu Rebel Gym. Na rozdíl od jiných celebrit či sportovců se až doposud k politickým tématům v podstatě nevyjadřoval. Pouze v květnu 2013 poskytl rozhovor deníku Blesk, ve kterém osobitým způsobem zkritizoval práci poslanců: „V parlamentu by se uživila i ta nejlacinější holka z E55, protože tam se krade a podvádí mnohem víc než v celém našem byznysu. Kdybych tam šel já, tak bych ten bordel aspoň dělal legálně a všichni by předem věděli, na čem jsou.“

V tuzemské politice je tak Rosenberg dalším z řady aktérů z prostředí filmů pro dospělé, kteří se pokoušejí oslovit voliče. Před lety hodlala vstoupit do politiky jedna z jeho bývalých kolegyň – úspěšná německá pornoherečka českého původu Nora Baumbergerová (za svobodna Bochníčková), široké veřejnosti známá pod svým uměleckým jménem Dolly Buster. Jako lídryně strany Nezávislá erotická iniciativa kandidovala v roce 2004 do Evropského parlamentu. Ačkoliv jejímu počinu věnovala média značnou pozornost, její strana získala pouhých 0,7 % hlasů a žádný mandát neobsadila. O pět let později omylem podepsala souhlas s volební kandidaturou za německou FDP ve městě Wesel. Když na svůj omyl přišla, volební lístky již byly vytištěny. Ani napodruhé však neuspěla.

V zahraničí je dodnes nepochybně nejznámější političkou vzešlou z prostředí pornoprůmyslu rodačka z Budapešti Ilona Stallerová. Svou kariéru zahájila pod jménem Cicciolina v první polovině 70. let v Itálii, kam se účelově provdala. V rodném Maďarsku se předtím živila jako modelka, aby v devatenácti letech získala další „přivýdělek“. Jak přiznala v roce 1999, v roce 1970 ji do svých služeb získala maďarská tajná služba. Jejím úkolem bylo navazovat intimní kontakty se zahraničními hosty budapešťského hotelu InterContinental z řad diplomatů či podnikatelů a zjišťovat od nich informace. V roce 1987 úspěšně kandidovala za Radikální stranu do italského parlamentu, kde působila následujících pět let. Mezi její hlavní témata patřila legalizace prostituce, sexuální výchova či boj za lidská práva.

V roce 1991 založila se svou kolegyní z branže Moanou Pozziovou Stranu lásky, ale jejich politické uskupení v parlamentních volbách propadlo. Samotná Pozziová ještě neúspěšně kandidovala v roce 1993 na starostku Říma. Třetí italskou pornoherečkou s politickými ambicemi byla velká konkurentka Ciccioliny jménem Milly D'Abbracciová. V roce 2008 kandidovala do italského parlamentu a o tři roky později se pokoušela uspět v komunálních volbách v Monze. V obou případech však mandát nezískala. Brzy pětasedmdesátiletá Ilona Stallerová alias Cicciolina tak zůstává stále jedinou italskou zákonodárkyní s minulostí v pornoprůmyslu.

Ve Španělsku se stal před třemi lety starostou bývalý herec z oblasti gay porna Antonio Moreno. Je paradoxem, že v obci Carcelén kandidoval za konzervativní Lidovou stranu. Kampaň postavil na své civilní profesi hasiče a chovatele dobytka a se ziskem 51,4 % volby vyhrál. Morenův kolumbijský kolega Juan Carlos Florián se stal výraznou tváří tamního ministerstva pro rovnost, kde po své aktivistické dráze působil jako ministr. Ve Spojených státech měly v nedávné minulosti tamní pornoherečky ještě vyšší ambice. Marilyn Chambersová byla v roce 2004 kandidátkou na viceprezidentku Strany osobní volby a o čtyři roky později za uskupení Boston Tea Party. Cherie DeVilleová plánovala dokonce kandidovat v roce 2020 na prezidentku země, nakonec však od svého záměru upustila.