Bývalý polský prezident a nositel Nobelovy ceny míru Lech Wałęsa se v sobotu 31. října otevřeně postavil na stranu premiéra Donalda Tuska. „Pane premiére Tusku, nemáme na výběr. Vlast je v nouzi! Stojím s vámi v první řadě bez ohledu na okolnosti. Vyzývám přátele ze společného boje v Solidaritě, aby podpořili naše úsilí!“ napsal na Facebooku. Jeho slova přinesly servery Onet a RMF24. Wałęsa tak připomněl hnutí, které sehrálo zásadní roli při pádu komunistického režimu v Polsku.
Wałęsova podpora Tuska přitom není překvapením. Bývalý prezident patří dlouhodobě k nejostřejším kritikům PiS a jejího předsedy Jarosława Kaczyńského. Jejich vztah má však pozoruhodnou historii. Na přelomu 80. a 90. let byli blízkými spojenci a Kaczyński dokonce působil ve Wałęsově prezidentské kanceláři. Po roztržce v roce 1991 se však změnili v politické nepřátele. Wałęsa později opakovaně obviňoval PiS z ohrožování demokracie a už před volbami v roce 2023 otevřeně podporoval Tuska.
Jeho výzva následovala po dramatických událostech kolem polského Ústavního soudu. V pátek bylo oznámeno pozastavení výkonu funkcí předsedy Bogdana Święczkowského a místopředsedy Bartłomieje Sochańského. Před budovou se shromáždili demonstranti včetně příznivců opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Prezident Karol Nawrocki dokonce přerušil zahraniční cestu do Senegalu a v noci dorazil k soudu, kde při jeho vstupu do budovy došlo ke konfliktu. Obě strany se přitom navzájem obviňují z porušování ústavního pořádku.
Spor se vyostřil také během neděle. Mluvčí prezidenta Rafał Leśkiewicz oznámil, že prezidentská kancelář hodlá podat trestní oznámení na Annu Korwin-Piotrowskou a další dva soudce kvůli údajnému narušení tělesné nedotknutelnosti hlavy státu. Podle prezidentova okolí bránili Nawrockému ve vstupu do budovy. Korwin-Piotrowská však událost popisuje odlišně. Tvrdí, že prezident si cestu prorážel silou, a nevyloučila ani vlastní právní kroky.
Do konfliktu mezitím zasáhl také ministr spravedlnosti a generální prokurátor Waldemar Żurek. Ústavnímu soudu předložil pět návrhů na zbavení soudcovské imunity, z nichž čtyři se týkají Święczkowského a jeden Sochańského. Dokumentace má celkem 224 stran a doprovází ji dalších 50 svazků vyšetřovacích spisů. Spor o vedení jedné z nejvýznamnějších polských institucí tak pokračuje nejen na politické, ale i trestněprávní úrovni.
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=fIoH%3Ah_!%7Bgx%20YpGi)
