Polský ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Żurek totiž poslal v pátek večer policii okupovat sídlo Ústavního soudu. Policie vyprovodila ochranku z budovy a otevřela dveře soudcům, kteří jsou podle ministra právoplatně zvolenými ústavními soudci. V prvních hodinách po této „bezpečnostní akci“, při které měly být ohroženy životy a zdraví soudců, byli „odvoláni“ stávající předseda Ústavního soudu a jeho zástupce soudkyní, která se prohlásila za novou předsedkyni Ústavního soudu.
Nočnímu dění v sídle polského Ústavního soudu předcházela dlouhotrvající politická krize kolem volby členů Ústavního soudu. Krize se táhne už mnoho let. Tuskova koalice v roce 2015 zvolila nástupce ústavních soudců, kterým končilo funkční období až po začátku volebního období nového parlamentu. Nově zvolená vítězná strana Právo a spravedlnost následně uvedla v platnost novelu zákona, která jí umožnila nominovat pět soudců nastupujících v roce 2015, včetně tří, kteří nastupovali před novými volbami. Zmatek kolem nominovaných členů za tu i onu formaci trvá dodnes.
Polský Sejm nedávno zvolil nové členy Ústavního soudu na dobu devíti let, některé blízké Tuskově stávající koalici, ale polský prezident je pro jejich stranickost odmítl. Nebyla splněna předepsaná procedura a ústavními soudci se nestali (polská ústava předepisuje přísahu ústavních soudců v přítomnosti prezidenta. Soudci tak přísahali na trucakci do rukou maršálka Sejmu). Jenže se pochopitelně ústavními soudci cítí.
Sedm soudců a policejní zásah
Sedm nových soudců s nedokončenou procedurou v pátek večer před „dušičkami“, což je v Polsku veledůležitý křesťanský svátek, v doprovodu stovek uniformovaných i neuniformovaných policistů obsadilo silou sídlo polského Ústavního soudu, kde v tu dobu byla jen ochranná služba. Anna Korwin-Piotrowska se prohlásila za novou předsedkyni Ústavního soudu a odvolala stávajícího předsedu a jeho zástupce. Polská opozice to považuje za státní převrat a svolala před Ústavní soud demonstraci. Sedm dlouhodobých ústavních soudců považuje vše za protiprávní.
Polský prezident, který letěl na státní návštěvu do Afriky, nechal nad Španělskem otočit letadlo a vrátil se řešit ústavní krizi. Po svém příletu svolal ústavní právníky a po poradě se vydal s početnou ochrankou k Ústavnímu soudu. Polská policie si nedovolila prezidentovi jakkoli bránit ve vstupu do prostor Ústavního soudu, až se o to pokusila před kamerami svými pěstičkami o dvě hlavy menší soudkyně, ta, která se sama rozhodla být předsedkyní Ústavního soudu. Bezvýsledně a značně směšně.
Ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Żurek v podstatě prohlásil, že prezident Polska fyzicky zaútočil na soudkyni. „Mě chování prezidenta velmi znepokojilo, protože je nepřijatelné, aby se osoba, kterou chrání prezidentská imunita, … útočila na soudce,“ řekl. Na dotaz novináře, jak bude státní zastupitelství postupovat v souvislosti se zveřejněnými nahrávkami a tvrzeními, že došlo k porušení nedotknutelnosti prezidenta, pak odpověděl: „Státní zástupce je již na místě. Každý, kdo poruší zákon, se bude muset zodpovídat před soudem.“
Prezident, soudkyně a spor před kamerami
Na nahrávce, která ale tvrzení o útoku na soudce ze strany prezidenta dost podstatně zpochybňuje, se samozvaná předsedkyně polského Ústavního soudu Anna Korwin-Piotrowska (jinak bývalá blízká spolupracovnice dnešního ministra spravedlnosti) snaží polského prezidenta pěstmi na jeho prsou zastavit mezi dveřmi polského Ústavního soudu, kam jej na jednání o stávající krizi ale osobně pozvala. Scénka by byla značně komická, kdyby to vše nebylo dosti smutné. Komických historek je více. Jedna z nezávislých televizí přinesla záběry muže s nožem v davu protestujících. Když jej chtěli okolostojící zadržet, schoval se v policejním voze.
Boj o celé vyznění sporu ale na plné čáře zatím vyhrál polský prezident Nawrocki. Celý svět viděl záběry polského Ústavního soudu obsazeného policií, návrat prezidenta ze zahraničí a krizovou situaci, která nemá v moderních dějinách Polska obdoby. V médiích poplatných polské vládě se sice nelze dočíst, že policejní akce byla zcela neadekvátní, ale téměř všichni právníci takovýto způsob řešení krize vyvoláním ještě větší krize považují za nezákonný.
Opoziční média ovšem vše přenášela a stále přenášejí on-line ve svém zpravodajství a všichni Poláci mohou jednoduše vše na internetu sledovat. Také to zabránilo připravenému provládnímu propagandistickému vyznění. Polská policie se podle všeho připravovala několik dnů na ostrý spor a vedením policie byla vyhlášena celostátní pohotovost v plné zbroji. Ve variantě, že by polský prezident ztratil nervy a vyzval národ k obraně Ústavního soudu nebo jako vrchní velitel oslovil polskou armádu, mohlo dojít k drsnému střetu. Ostatně jej k tomu část radikální pravice vyzývala.
Nawrocki přichází s návrhem řešení, Tusk ustoupit nehodlá
Polský prezident Nawrocki v krizi zachoval chladnou hlavu a vyhlásil sobotní konzultace se zástupci polské politické scény. POLSKA 2050 a PSL, dva Tuskovi koaliční partneři, už účast potvrdili. Žádají hlavně uklidnění situace. I jim dochází, že takto vládnout už dnes nelze. Třetí, postkomunisté z polské Lewice, odmítli. Opoziční strany zapomněly na spory a jednotně stojí za prezidentem. Podle všeho na stole leží návrh resetu krizové situace formou ústavního zákona, ale podrobnosti nejsou zatím známy.
11. listopadu se v Polsku slaví Den nezávislosti a je jedním z nejdůležitějších polských státních svátků. Tento den připomíná obnovení polské nezávislosti v roce 1918 po 123 letech rozdělení mezi Prusko, Rakousko a Rusko. Každoročně se tento den koná také Pochod nezávislosti, kterého se účastní ve Varšavě desetitisíce lidí z celého Polska. Tento pochod je organizován různými občanskými a vlasteneckými organizacemi, které rozhodně nejsou podporovateli vlády Donalda Tuska. Ve světle současné krize lze očekávat velké vzedmutí emocí.
Polský premiér Donald Tusk včera večer policejní zásah proti Ústavnímu soudu podpořil slovy: „Obnovení právního státu je naší povinností. Po letech bezpráví za vlády strany PiS je to náročný, někdy bolestivý proces, který vyžaduje rozhodné kroky. Jiná cesta neexistuje.“ Dnes večer má mít projev k národu. V reflexi ale moc doufat nelze.
