Filmový festival v Cannes nevznikl jen jako přehlídka kinematografie a hvězd filmového plátna, ale jako odvážný politický projekt a reakce na fašismus. V roce 1938 byl Benátský filmový festival pod přímým vlivem Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. Pod jejich nátlakem musela šokovaná porota změnit výsledky a hlavní cenu udělit nacistickému propagandistickému dokumentu Olympia o berlínské olympiádě namísto svobodomyslných děl. Francouzští, britští a američtí zástupci na protest odstoupili. Tehdejší francouzský ministr školství a kultury Jean Zay proto prosadil vznik svobodného mezinárodního festivalu v Cannes, který měl chránit nezávislé umění. Plány na zářijový start v roce 1939 však v zárodku utnulo vypuknutí druhé světové války.
Rozdíl mezi osmdesátým výročím a letošním 79. ročníkem způsobily tři výpadky. Poválečná krize vedla ke zrušení ročníků v letech 1948 a 1950 z čistě ekonomických důvodů. Mnohem bouřlivější politickou dohru měl však rok 1968. Celá Francie se zmítala v masivních studentských a dělnických stávkách proti vládě. Filmaři v Cannes odmítli dál předstírat, že se jich krize netýká. Legendární režiséři Jean-Luc Godard či François Truffaut vtrhli do sálu a vlastními těly se pověsili na promítací oponu, aby fyzicky znemožnili promítání soutěžních snímků. Jejich politický protest měl okamžitý úspěch a festival byl poprvé v historii předčasně ukončen.
Když se v září 1946 festival poprvé uskutečnil, sloužil také jako nástroj poválečné kulturní diplomacie. Zapojení 21 států mělo sjednotit rozbouřenou Evropu. V této atmosféře slavilo obrovský úspěch tehdejší Československo – okupační drama Muži bez křídel režiséra Františka Čápa získalo hlavní ocenění (Grand Prix). Československá kinematografie se tak po boku dalších mezinárodních děl stala symbolem svobody národa, který prošel válečným utrpením.
V průběhu 60. let se Cannes stalo výkladní skříní východoevropského intelektuálního filmu. Úspěchy sklidily snímky Až přijde kocour nebo Obchod na korze. Politická realita však znovu zasáhla v roce 1968, kdy měla v soutěži obrovské šance na vítězství Formanova komediální satira Hoří, má panenko. Kvůli zmíněnému politickému stávkovému kolapsu a předčasnému konci festivalu však byla soutěž zrušena a rozdávání cen se vůbec nekonalo, čímž český triumf definitivně vzal za své.
