Čísla ukazují, jak obrovskou roli káva ve světě hraje. Podle Mezinárodní organizace pro kávu dosáhla její globální spotřeba v kávovém roce 2024/25 175,1 milionu šedesátikilogramových pytlů, což představuje meziroční nárůst o 1,4 procenta. V přepočtu jde o více než 10,5 miliardy kilogramů. Nejrychleji přitom rostla spotřeba v Asii a Oceánii, kde se zvýšila o 7,4 procenta na 47,4 milionu pytlů.
Za každým šálkem se přitom skrývá mnohem delší příběh, než by se mohlo zdát. Kávovníky rostou především v tropických oblastech a jejich úroda prochází rukama pěstitelů, zpracovatelů, obchodníků, pražíren i kavárníků, než se dostane ke spotřebiteli. FAO odhaduje, že kávový sektor zajišťuje obživu až 25 milionům pěstitelů a jejich rodin. Přibližně 80 procent světové kávy přitom pochází z malých farem.
Kávová mapa světa má několik jasných center. Brazílie a Vietnam společně produkují téměř polovinu světové kávy, mezi významné producenty patří také Kolumbie, Uganda a Indonésie. Evropská unie a Spojené státy jsou naopak největšími dovozními a spotřebitelskými trhy. Káva je tak jednou z nejvýznamnějších tropických komodit a v roce 2024 se s ní ve světě obchodovalo v hodnotě přibližně 34 miliard dolarů.
Letošní Mezinárodní den kávy má proto připomenout nejen samotný nápoj, ale také lidi a celé hospodářské odvětví, které za ním stojí. Valné shromáždění OSN přitom nestanovilo 1. říjen Mezinárodním dnem kávy náhodou. Datum tradičně označuje začátek kávového roku a v některých pěstitelských oblastech také začátek sklizně.



.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-01T09%3A47%3A48.654Z&width=3840&quality=75)




.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-01T09%3A47%3A48.654Z&width=1280&quality=75)

