Američtí vyjednavači při posledních mírových rozhovorech v Abú Zabí podle Zelenského poprvé nastolili otázku, zda by Kyjev souhlasil se stažením svých jednotek ze zbývající části Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci. Ukrajinský prezident o tom hovořil s novináři v pátek 13. listopadu, jeho vyjádření zveřejnila v sobotu mimo jiné agentura Interfax-Ukraine a server Ukrajinska pravda.
„Američané položili otázku: A kdyby Ukrajina byla v NATO, odešla by z Donbasu?“ uvedl Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že nejde o konkrétní dohodu, ale zatím pouze o otevřenou možnost. Kyjev podle něj nadále odmítá uznat okupovaná území za ruská. Současně však jedná se západními partnery o bezpečnostních zárukách, vojenské podpoře a financování poválečné obnovy.
Zelenskyj připustil, že pokud by Spojené státy a další členové NATO předložili konkrétní a věrohodné záruky, obrátil by se na ukrajinskou veřejnost. „Nemám právo učinit takové rozhodnutí sám,“ zdůraznil. Otázka případného územního ústupku je přitom mimořádně citlivá. Rusko požaduje kontrolu nad celým Donbasem, zatímco Ukrajina dosud odmítala stažení z oblastí, které její armáda nadále brání.
Případná dohoda by navíc musela překonat zásadní překážku v podobě postoje Moskvy. Rusko dlouhodobě odmítá vstup Ukrajiny do NATO a naopak požaduje její neutralitu. Zelenskyj upozornil, že Kreml se podle něj snaží prosadit také širší změny evropského bezpečnostního uspořádání. Zda by proto Rusko vůbec přistoupilo na výměnu části ukrajinského území za členství Kyjeva v Alianci, zůstává otevřenou otázkou.
Zelenskyj nyní řeší také další nepříjemnost na domácí politické scéně. Ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud nařídil zahájit vyšetřování podezření z kupování poslaneckých hlasů, které se týká Davida Arahamiji, předsedy parlamentní frakce prezidentovy strany Služebník lidu. Arahamija obvinění odmítá. Podle pátečního zjištění serveru Kyiv Independent však prokuratura dosud vyšetřování nezahájila, přestože příslušné soudní rozhodnutí již obdržela.
