Klíčový diplomatický rozkol odstartovala etiopská vláda, která ve čtvrtek nařídila uzavření své ambasády v Eritreji a označila deset tamních diplomatů za nežádoucí osoby. Addis Abeba to zdůvodnila „přímými i nepřímými projevy nepřátelství“, které bezprostředně ohrožují etiopskou národní bezpečnost. Eritrea na krok reagovala bleskovým protiopatřením – kompletním přerušením všech styků s varováním před negativními důsledky.
Olej do ohně navíc přilil incident z noci na pátek, kdy hlavním městem Etiopie Addis Abeba otřásly silné exploze. K útokům, které byly provedeny bezpilotními letouny jen pár hodin po plošném zákazu dronových letů nad metropolí, se přihlásili povstalci z Tigraje. Právě Asmaru (hlavní město Eritreje) přitom etiopská vláda otevřeně obviňuje z toho, že tyto povstalce přímo vyzbrojuje a podporuje.
Krize navíc přerůstá v mezinárodní patovou situaci, protože Etiopie z destabilizace země obvinila také Káhiru a bleskově vyhostila egyptského diplomata. Podle analytiků se tak naplno projevuje dlouhodobá rivalita obou zemí o gigantickou přehradu na Modrém Nilu. Roli hraje také snaha etiopského premiéra Abiye Ahmeda získat pro svou vnitrozemskou zemi suverénní přístup k Rudému moři přes pobřežní oblasti.
Tento náhlý kolaps definitivně pohřbil křehké příměří z roku 2018, které tehdy ukončilo krvavou eritrejsko-etiopskou hraniční válku (1998–2000). Během zmíněného hraničního konfliktu na přelomu tisíciletí zahynulo podle odhadů až 100 000 lidí. Následná občanská válka v letech 2020–2022, do níž se zapojily obě země, pak stála život stovky tisíc dalších civilistů a vojáků a nynější nové boje vyhánějí z domovů statisíce uprchlíků.
