Soudní maraton s prominentními nacisty trval téměř rok a jeho vyvrcholení přineslo nekompromisní verdikty. Soudci ze čtyř spojeneckých velmocí poslali celkem dvanáct nejvýše postavených mužů Třetí říše na šibenici. Mezi odsouzenými k trestu smrti oběšením byli například říšský maršál Hermann Göring, ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop nebo šéf nacistické diplomacie Martin Bormann, který byl souzen v nepřítomnosti.
Proces v Justičním paláci měl pro lidstvo zcela zásadní význam, protože poprvé v historii zavedl do mezinárodního práva pojmy jako „zločiny proti lidskosti“, „válečné zločiny“ či „zločiny proti míru“. Soud jednoznačně odmítl obhajobu obžalovaných, že pouze plnili rozkazy tehdejšího vůdce Adolfa Hitlera, a definoval princip osobní odpovědnosti každého jednotlivce za spáchaná zvěrstva.
Tento historický milník položil pevné základy pro moderní mezinárodní justici a ochranu lidských práv. Zásady, které byly v Norimberku před osmi dekádami formulovány, se staly přímým vzorem pro pozdější vznik Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Světu byl tehdy vyslán jasný a dodnes platný vzkaz, že žádný státní vůdce ani vojenský velitel nestojí nad zákonem a nemůže uniknout odpovědnosti za genocidu.
