Chtěl omezit moc státu a vrátit svobodu lidem. Před 20 lety zemřel muž, který změnil ekonomické myšlení

Redakce ToZprávy1 min čtení
Milton Friedman

Friedman (vpravo) byl přesvědčen, že hospodářská svoboda představuje jeden ze základních předpokladů svobody politické.

Foto: Free To Choose Network / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Jeho myšlenky ovlivnily americké prezidenty, britskou premiérku i české ekonomické reformy. Milton Friedman, jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. století, zemřel přesně před dvaceti lety. Jeho spor se zastánci silného státu přitom zdaleka neskončil.

Dne 16. listopadu 2006 zemřel v San Francisku ve věku 94 let americký ekonom Milton Friedman. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1976 patřil k nejvýraznějším obhájcům svobodného trhu, soukromého vlastnictví a omezených státních zásahů. Proslavil se kritikou rozsáhlých regulací, vysokých daní i přesvědčení, že politici dokážou ekonomiku úspěšně řídit prostřednictvím stále nových zásahů.

Friedman byl přesvědčen, že hospodářská svoboda představuje jeden ze základních předpokladů svobody politické. Ve své slavné knize Kapitalismus a svoboda z roku 1962 obhajoval konkurenci, individuální odpovědnost a omezení státní moci. Významně přispěl také k pochopení inflace, kterou spojoval především s množstvím peněz v ekonomice. Odmítal představu, že stát může dlouhodobě zajišťovat prosperitu pouhým zvyšováním veřejných výdajů.

Jeho názory výrazně ovlivnily hospodářskou politiku amerického prezidenta Ronalda Reagana i britské premiérky Margaret Thatcherové. Friedman prosazoval privatizaci, deregulaci a větší prostor pro podnikání. Jeho odpůrci naopak upozorňovali na sociální důsledky některých tržních reforem a zpochybňovali představu, že omezení státních zásahů přináší za všech okolností lepší výsledky.

Významnou stopu zanechal Friedman také v Československu. K jeho obdivovatelům patřil Václav Klaus, který jeho práce studoval už za komunismu. Když Friedman v roce 1997 převzal čestný doktorát Vysoké školy ekonomické v Praze, Klaus zdůraznil, že právě jeho myšlenky pomohly českým ekonomům pochopit fungování trhu i možnosti transformace centrálně řízeného hospodářství. Friedman přitom Československo osobně navštívil již v září 1990.

Přestože od jeho smrti uplynulo dvacet let, otázky, které otevíral, zůstávají aktuální. Jak velký má být stát? Kolik peněz má přerozdělovat? A kde končí nezbytná regulace a začíná omezování svobody jednotlivce? V době vysokých veřejných výdajů, rostoucích nároků na státní rozpočty a debat o rozsahu sociálního státu mají Friedmanovy argumenty stále své místo. Odpověď na otázku, zda má stát především řídit, nebo vytvářet podmínky pro svobodné rozhodování lidí, totiž politici hledají dodnes.

Sdílet:

Diskuze