Brusel chystá miliardy na migraci. Socialisté chtějí více peněz na integraci, pravice varuje

V Evropském parlamentu pokračuje projednávání návrhu financování azylové a migrační politiky pro období 2028 až 2034. Evropská komise pro tuto oblast navrhla přibližně 11,98 miliardy eur, tedy téměř 300 miliard korun při orientačním kurzu 25 korun za euro. Portugalská socialistická europoslankyně Ana Catarina Mendesová, která je zpravodajkou návrhu ve výboru pro občanské svobody (LIBE), však požaduje, aby integrace migrantů představovala jednu z hlavních rozpočtových priorit. Její návrh počítá s vyčleněním nejméně 20 procent příslušných prostředků na integrační opatření.

Pozornost budí také další požadavek Mendesové. Podle červnové zprávy agentury Agence Europe chce omezit podíl prostředků určených na vnější rozměr migrační politiky, tedy aktivity ve třetích zemích, na pouhých pět procent. Tento přístup vyvolal kritiku pravicových europoslanců, podle nichž se evropská migrační politika příliš soustředí na začleňování příchozích a nedostatečně řeší kontrolu hranic a příčiny nelegální migrace. Španělský europoslanec Jorge Buxadé ze skupiny Patrioti pro Evropu označil návrh za odtržený od reality, zatímco francouzský konzervativec Nicolas Bay kritizoval povinně stanovené rozpočtové podíly, které by podle něj omezovaly rozhodování členských států.

Samotný návrh Evropské komise obsahuje také finanční pobídky pro státy přijímající migranty v rámci vybraných evropských mechanismů. Počítá například s dodatečnou podporou 10 tisíc eur za osobu přijatou v rámci přesídlování nebo za žadatele o mezinárodní ochranu přemístěného mezi členskými státy. U nezletilých bez doprovodu by podpora při relokaci dosahovala 12 tisíc eur. Nejde o částky vyplácené samotným migrantům, ale o prostředky určené členským státům. Právě takové mechanismy však otevírají otázku, zda evropský systém dostatečně rozlišuje mezi pomocí lidem skutečně potřebujícím ochranu a dlouhodobými náklady migrační politiky.

Spor o evropské miliardy tak odhaluje hlubší rozdělení mezi zastánci současné integrační politiky a jejími kritiky. Zatímco socialisté a část zelených zdůrazňují solidaritu, začleňování příchozích a humanitární závazky, pravicoví politici požadují větší důraz na ochranu hranic, návraty neúspěšných žadatelů o azyl a odpovědnost jednotlivých států. Zásadní otázkou přitom zůstává, podle jakých měřitelných výsledků bude Evropská unie posuzovat úspěšnost integrace a zda budou rostoucí výdaje skutečně spojeny s účinnějším řešením migračních problémů. Parlament o konečné podobě pravidel dosud nerozhodl.