O dalším působení Libora Vondráčka v čele Svobodných rozhodlo elektronické hlasování členů, které skončilo v sobotu 21. listopadu. Navázalo na republikový sněm konaný o týden dříve. Vondráček tentokrát neměl protikandidáta a po skončení nového mandátu bude stranu nepřetržitě řídit již devět let. Předsednickou funkci zastává od října 2019.
Staronový předseda je zároveň jediným poslancem Svobodných, kteří jsou prostřednictvím poslaneckého klubu SPD součástí vládní většiny. Právě tuto pozici chce využít k prosazování pravicových priorit. Připustil však, že v rámci koaličních kompromisů není jejich prosazování jednoduché. Za dosavadní úspěch označil pravicová a euroskeptická usnesení sněmovního výboru pro evropské záležitosti.
Mezi hlavní cíle Svobodných patří odmítnutí emisních povolenek ETS 2, odpor proti zákazu spalovacích motorů a dalším unijním regulacím. Strana chce rovněž snižovat provozní výdaje státu, omezovat dotace a bránit zvyšování daní. V evropské politice prosazuje zachování národní suverenity a dobrovolnou spolupráci států namísto dalšího přesouvání pravomocí do Bruselu.
Důležitým tématem zůstává také svoboda slova a odpor proti politickému násilí. Svobodní se již na listopadovém sněmu vymezili proti aktivistům, kteří podle strany bránili účastníkům ve vstupu na konferenci věnovanou migraci a budoucnosti Evropské unie. Vondráčkova strana nyní deklaruje, že chce být uvnitř vládní koalice důslednou pravicovou pojistkou, která bude hájit svobodu jednotlivce, volný trh a štíhlejší stát.









