ToZprávyZpráva

Británie se znovu přibližuje Bruselu. Farage mluví o zradě brexitu a hrozí zrušením dohody

Ljuba UrbanováZveřejněno 1 min čtení
Nigel Farage

Předseda Reform UK Nigel Farage označil dohodu za zradu brexitu.

Foto: ComposedPix/Shutterstock

Deset let po brexitu se vztahy mezi Británií a Evropskou unií znovu vyostřují. Nová dohoda s Bruselem má podle vlády přinést hospodářské výhody, opozice však varuje před ztrátou suverenity. Nigel Farage dokonce hovoří o zradě britských voličů.

Britský premiér Andy Burnham v pátek 20. listopadu v Bruselu dojednal balíček opatření zahrnující zjednodušení obchodu s potravinami, propojení systémů emisních povolenek a program umožňující až 100 tisícům mladých Evropanů ročně pracovat či studovat v Británii po dobu tří let. Stejné možnosti získají mladí Britové v EU. Vláda očekává, že dohoda do roku 2040 zvýší HDP až o 0,5 procenta, tedy přibližně o 17 miliard liber ročně.

Kritici upozorňují, že Londýn bude muset přejímat některé evropské předpisy bez možnosti ovlivňovat jejich podobu. Předseda Reform UK Nigel Farage označil dohodu za zradu brexitu. „Největší demokratické rozhodnutí v dějinách Spojeného království bylo zvráceno, nebo byl přinejmenším zahájen tento proces,“ prohlásil. Premiér podle něj nemá mandát k tak zásadnímu sbližování s Bruselem a připravuje postupný návrat země do Unie.

Farage zpochybnil také ekonomické přínosy dohody. Zapojení do evropského systému emisních povolenek podle něj zvýší náklady domácností i podniků. „Možná odstraníte administrativu dvaceti tisícům lidí, ale uvalíte ji na mnoho milionů dalších,“ varoval. Odmítl rovněž takzvanou Farageovu klauzuli, která by Británii při odstoupení od dohody ukládala hradit náklady na obnovení obchodních kontrol. „Roztrháme ji a zahodíme,“ prohlásil.

Výhrady zaznívají i od dalších představitelů britské pravice. Konzervativní předsedkyně Kemi Badenochová varuje před ztrátou regulační nezávislosti, bývalý vyjednavač Oliver Lewis označil dohodu za katastrofální a Suella Bravermanová z Reform UK kritizuje otevření pracovního trhu mladým Evropanům. Sporný zůstává také požadavek Bruselu na nižší školné pro studenty z EU, který by univerzity mohl stát stovky milionů liber ročně. Vláda slibuje levnější obchod, opozice však varuje před postupným oslabováním britské samostatnosti.

Upozornit na chybuO nás a kontakt

Sdílet:

Diskuze