Premiér Andrej Babiš označil aktuální návrh evropského rozpočtu na období 2028 až 2034 za „absolutně nepřijatelný“. Podle jeho vyjádření by Česká republika měla přijít o 7,5 miliardy korun, přestože její příspěvky do společné unijní pokladny rostou. Kritizoval také další škrty navrhované irským předsednictvím Rady EU.
Babiš se pozastavil především nad výdaji na fungování evropských institucí. Podle něj má provoz Evropského parlamentu, Evropské komise a dalších struktur během sedmi let stát přibližně 100 miliard eur. Stejnou částku návrh vyčleňuje na pomoc Ukrajině. Premiér odmítá, aby byla financována přímo ze společného evropského rozpočtu, a prosazuje její oddělené financování.
S premiérovým postojem souhlasí také ministr zahraničí Petr Macinka. Před odletem na pracovní návštěvu Británie zdůraznil, že otázka finanční podpory Ukrajiny by neměla být spojována s vyjednáváním evropského rozpočtu. Podle ministra je důležité, aby Česká republika své výhrady otevřeně prosazovala a pokusila se ovlivnit konečnou podobu dohody.
Upravený návrh rozpočtu představil v sobotu předseda Evropské rady António Costa. Oproti původnímu plánu Evropské komise počítá se snížením výdajů o 204 miliard eur, tedy přibližně pět bilionů korun. Členské státy však mají rozdílné představy o tom, kde šetřit. Německý kancléř Friedrich Merz například požaduje další omezení celkového objemu rozpočtu, zároveň ale trvá na dlouhodobé podpoře Ukrajiny.
Česká republika zatím z evropského rozpočtu získává více, než do něj odvádí. Podle údajů ministerstva financí činil její čistý příjem v roce 2025 bez započtení mimořádného nástroje obnovy 31,1 miliardy korun. S pokračujícím ekonomickým růstem se však tato pozice může změnit. Jednání o novém rozpočtu proto bude důležité nejen pro objem evropských dotací, ale také pro budoucí finanční závazky České republiky.










