Saddám Husajn stál v čele Iráku od roku 1979 a jeho vládu provázely tvrdé represe vůči odpůrcům i menšinám. Rozpoutal osmiletou válku s Íránem, nechal brutálně potlačovat Kurdy a v roce 1990 napadl Kuvajt. Jeho moc se zhroutila na jaře 2003 po americké invazi. Několik měsíců se skrýval, než ho američtí vojáci v prosinci vypátrali poblíž rodného Tikrítu. Muže, jehož portréty kdysi visely na každém kroku, nalezli v podzemním úkrytu.
Před iráckým tribunálem stanul v říjnu 2005. Proces se soustředil na události ve městě Dudžajl, kde se v roce 1982 ozbrojenci pokusili o atentát na prezidenta. Husajn přežil, následovala však krvavá odveta. Bezpečnostní složky pozatýkaly stovky obyvatel, mnohé mučily a další násilně vystěhovaly. Celkem 148 mužů a chlapců bylo odsouzeno k smrti v nespravedlivém procesu. Za zločiny proti lidskosti spojené s těmito represemi byl diktátor souzen. Jednání provázely jeho protesty, politické napětí i vraždy několika obhájců.
Rozsudek zazněl 5. listopadu 2006 v Bagdádu. Tribunál uznal devětašedesátiletého Husajna vinným a odsoudil ho k oběšení. Stejný trest dostali jeho nevlastní bratr Barzán Ibráhím at-Tikrítí a bývalý předseda revolučního soudu Awád Hamíd al-Bandar. Část Iráčanů verdikt oslavovala, diktátorovi příznivci jej odsuzovali. Rozhodnutí přivítal americký prezident George W. Bush, Evropská unie však připomněla svůj odpor k trestu smrti. Amnesty International a Human Rights Watch upozorňovaly na závažná pochybení procesu. Odvolací tribunál trest potvrdil a 30. prosince 2006 byl Husajn popraven. Jeho smrt ukončila i další proces, v němž čelil obvinění z genocidy Kurdů.
Pád diktatury ovšem Iráku nepřinesl mír. Po americké invazi následovaly roky chaosu, ozbrojeného odporu a krvavých střetů mezi sunnity a šíity. Rozpad státních institucí vytvořil prostor pro extremistické organizace. Největší hrozbou se stal Islámský stát, který v roce 2014 obsadil rozsáhlá území včetně Mosulu. Jeho územní nadvládu se iráckým silám s mezinárodní podporou podařilo zlomit až v roce 2017. Konflikty si vyžádaly obrovské množství obětí, miliony lidí opustily domovy a značná část infrastruktury byla zničena.
Ani více než dvě desetiletí po Husajnově svržení země všechny problémy nepřekonala. Irák pořádá parlamentní volby a obyvatelé mají širší možnosti politické účasti než za diktatury. Demokratické instituce však oslabují korupce, mocenské spory a ozbrojené milice. Bezpečnostní situace se výrazně zlepšila, hospodářství ale zůstává závislé na ropě a zemi trápí nezaměstnanost i nedostatečné veřejné služby. Situaci v roce 2026 zkomplikoval blízkovýchodní konflikt, který narušil těžbu a vývoz ropy. Podle říjnové prognózy Světové banky by irácká ekonomika mohla letos klesnout o 12,4 procenta. Dvacet let po odsouzení Saddáma Husajna tak Irák stále hledá stabilitu a prosperitu.
