Podle údajů Rakouského integračního fondu (ÖIF), které před několika dny zveřejnil deník Heute, mělo ve školním roce 2024/25 na vídeňských školách typu Mittelschule jiný první jazyk než němčinu 76,8 procenta žáků. Jde o školy navazující na čtyřletou základní školu, které navštěvují zpravidla děti ve věku od deseti do čtrnácti let. Na vídeňských základních školách činil tento podíl 60,8 procenta, zatímco na všeobecně vzdělávacích vyšších školách (AHS), které zahrnují také gymnázia, dosahoval 35,2 procenta. Rozdíly mezi jednotlivými typy škol jsou tak značné.
Ještě výmluvnější jsou údaje o skutečných jazykových problémech. Přibližně 20 300 vídeňských školáků, tedy 7,8 procenta všech žáků, mělo kvůli nedostatečné znalosti němčiny zvláštní status a potřebovalo jazykovou podporu. Tito žáci navštěvují speciální kurzy nebo třídy zaměřené na němčinu. Samotný údaj o jiném mateřském jazyce ovšem automaticky neznamená, že dítě německy neumí. V celém Rakousku mělo podle statistik jiný první jazyk než němčinu přibližně 26 procent školáků, takže Vídeň se od celostátního průměru výrazně odlišuje.
Jak mohou jazykové rozdíly ovlivňovat výuku, popsala deníku Heute šestadvacetiletá učitelka Simone R., která už pět let působí na jedné z vídeňských základních škol. V její čtvrté třídě je 23 dětí a ani jedno nemá němčinu jako mateřský jazyk. Podle učitelky dokáže běžnou výuku sledovat pouze deset až dvanáct žáků, ostatní narážejí na výrazné jazykové překážky. Zmínila také dvanáctiletého chlapce narozeného v Rakousku, který už dvakrát opakoval ročník a stále pracuje s učivem druhé třídy. Přestože má sama doplňkové vzdělání v oblasti jazykové podpory, situaci považuje za stále obtížnější a rozhodla se hledat práci mimo Vídeň.
Problém se přitom netýká pouze rakouské metropole. V celém Rakousku potřebovalo ve školním roce 2024/25 zvláštní podporu v němčině přibližně 50 800 žáků, což představovalo 4,4 procenta všech školáků. Vídeň však vykazuje výrazně vyšší podíl než ostatní spolkové země. Rozdíly jsou značné také mezi jednotlivými vídeňskými obvody. Například v Margareten mělo na základních školách jiný první jazyk než němčinu téměř 91 procent dětí. Tamní školství tak stojí před otázkou, jak zajistit dostatečnou jazykovou přípravu a současně zachovat kvalitní výuku ostatních předmětů.
