Letecké údery těžce zasáhly především afghánské provincie Kunar a Helmand. Podle pákistánského ministerstva informací šlo o koordinovanou operaci, která kompletně zničila výcvikové tábory a zlikvidovala nejméně 22 ozbrojenců. Armáda útoky obhajuje jako nezbytnou obranu proti pákistánskému Tálibánu, který z afghánského území plánuje krvavé atentáty na pákistánské bezpečnostní složky.
Afghánské úřady naopak hlásí drásavé civilní ztráty, kdy bomby srovnaly se zemí obytné domy. Hlavní mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid uvedl, že v troskách zahynulo nejméně 9 až 10 civilistů včetně žen a dětí a dalších 11 bylo těžce zraněno. Místní obyvatelé vyhrabávali oběti z trosek ručně, načež Tálibán zahájil na hranicích těžkou dělostřeleckou odvetu.
Asistenční mise OSN vyjádřila hluboké znepokojení a varovala před masovým vysídlováním obyvatelstva v pohraničí. Podle statistik OSN si toto přeshraniční násilí jen za letošní rok vyžádalo přes 1 100 civilních obětí na životech a zraněných. Mezinárodní snahy o příměří opakovaně selhávají a napětí na obou stranách stále nebezpečně roste.
Jádrem sporu je Durandova linie – 2 600 kilometrů dlouhá koloniální hranice z britské éry, kterou Afghánistán nikdy neuznal. Vztahy se fatálně vyostřily po návratu Tálibánu k moci v roce 2021, odkdy Islámábád obviňuje Kábul z poskytování útočiště teroristické skupině TTP. Afghánská strana tato obvinění striktně odmítá, což obě země uvrhlo do nebezpečné pohraniční války.
