Netanjahu stojí před osudovým dnem. Izrael čeká hlasování, které může všechno změnit

V úterý 27. října se v Izraeli otevírají volební místnosti. Jde o první parlamentní volby od útoku palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023, po němž následovaly izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, Libanonu i střety s Íránem. Premiér Benjamin Netanjahu, který s přestávkami stojí v čele země od roku 1996, čelí jedné z nejnáročnějších politických zkoušek své kariéry. Zatímco jeho příznivci vyzdvihují zkušenosti a vojenské úspěchy proti nepřátelům Izraele, odpůrci mu připomínají bezpečnostní selhání před útokem Hamásu a požadují vyvození politické odpovědnosti.

Hlavním Netanjahuovým soupeřem je bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot, který vede centristickou stranu Jašar. Jeho syn a dva synovci zahynuli během bojů v Pásmu Gazy. Proti současnému premiérovi vystupují také bývalý předseda vlády Naftali Bennett, někdejší premiér Jair Lapid či pravicový politik Avigdor Lieberman. Opozici však komplikuje situaci její roztříštěnost a rozdílné postoje k případné spolupráci s arabskými stranami.

Podle říjnového souhrnu průzkumů agentury Reuters by mohly strany vystupující proti Netanjahuovi získat přibližně 62 ze 120 parlamentních mandátů, zatímco premiérův blok kolem 54. Zbývající křesla připadají dalším subjektům, především arabským stranám, které se do tradičních koaličních propočtů nezapočítávají vždy stejně. Jiná předvolební šetření ovšem přisuzují oběma hlavním táborům odlišné výsledky. K sestavení vlády je zapotřebí nejméně 61 poslanců a právě povolební vyjednávání může být stejně důležité jako samotné hlasování.

Jedním z nejvýbušnějších témat kampaně se stala vojenská služba ultraortodoxních Židů. Zatímco většina izraelských židovských mužů a žen podléhá branné povinnosti, značná část ultraortodoxních studentů náboženských škol dlouhodobě využívá výjimky. V době opakovaného povolávání záložníků a nedostatku vojáků to vyvolává rostoucí odpor. Eisenkot slibuje ukončení dosavadního systému výjimek, zatímco Netanjahu je politicky závislý také na ultraortodoxních stranách. Voliče rozdělují rovněž spory o reformu justice, korupční obvinění premiéra a rostoucí životní náklady.

Netanjahu v závěru kampaně zdůrazňoval bezpečnost země a své vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Předvolební debatu přitom poznamenaly i sobotní protivládní demonstrace v Tel Avivu, jejichž účastníci požadovali vyšetření odpovědnosti za útok ze 7. října. Ačkoli se volby konají v úterý, o příštím premiérovi nemusí být rozhodnuto ani po sečtení hlasů. Pokud žádný z politických táborů nedokáže sestavit většinovou koalici, Izrael může čekat další vleklé vyjednávání, případně nové volby.