Macron ustupuje rozzuřeným Francouzům. Ti mu však poslali nepříjemný vzkaz

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí 26. října navštívil Marseille, kde se před více než týdnem odehrály násilné střety a ničení majetku. Při prohlídce škod připustil, že úřady rozsah nepokojů ze 17. října podcenily a nenasadily dostatek bezpečnostních sil. Nyní chce zabránit opakování podobného scénáře. Pochody plánované na sobotu 31. října proto mají vést mimo centra měst, aby byly lépe chráněny obchody a veřejné budovy. Macron označil nadcházející sobotu za další rizikový den a slíbil, že stát bude připraven.

Obavy úřadů nejsou bezdůvodné. Při posledních sobotních demonstracích 24. října vyšlo podle ministerstva vnitra do ulic přibližně 410 tisíc lidí, odboráři však uváděli až 800 tisíc účastníků. Nasazení 70 tisíc policistů a četníků pomohlo zabránit opakování rozsáhlého násilí z předchozího týdne. Další protesty svolávají mimo jiné takzvané žluté vesty, které plánují shromáždění už na pátek večer. V sobotu má následovat další celostátní mobilizace a na čtvrtek 5. listopadu připravují odbory rozsáhlé protesty a stávky. Odpůrci vládního postupu zároveň kritizují zákazy vycházení a omezování demonstrací.

Vedle bezpečnostních opatření se vláda snaží zmírnit také příčiny nespokojenosti. Premiér Sébastien Lecornu v pondělí jednal se zástupci středoškoláků a vysokoškoláků, jejichž protesty v září přispěly k rozpoutání nynější krize. Mezi představenými návrhy je postupné nahrazení kritizovaného systému přijímání na vysoké školy Parcoursup, vytvoření 15 tisíc nových studijních míst, omezení počtu žáků v některých třídách či investice do renovací školních budov. Připravuje se rovněž zvýšení studentských stipendií. Zástupci protestujících však podle agentury Reuters nabídku nepovažují za dostatečnou a hodlají v demonstracích pokračovat.

Sociální nepokoje navíc přicházejí v době zhoršující se ekonomické situace. Francouzské hospodářství v letošním druhém čtvrtletí stagnovalo a vláda už v září snížila odhad celoročního růstu na pouhých 0,5 procenta. Podle deníku Le Monde mohou pokračující demonstrace dále poškodit spotřebu domácností, obchodníky i restaurace. Vláda současně hledá způsob, jak zmírnit dopady drahých energií a rostoucích životních nákladů, aniž by ještě více zatížila veřejné finance. Premiér proto oznámil také uvolnění deseti milionů barelů nafty ze zásob, což by podle vládních očekávání mohlo od listopadu snížit její cenu.

Macron tak stojí před dvojím úkolem: udržet pořádek v ulicích a současně přesvědčit nespokojené Francouze, že vláda jejich požadavky bere vážně. Protestní hnutí se totiž postupně rozšířilo od studentů k odborům a dalším skupinám obyvatel. Zatímco prezident slibuje, že se násilnosti ze 17. října nesmějí opakovat, organizátoři dalších demonstrací žádají vyšší mzdy, dostupnější veřejné služby a změnu hospodářské politiky. Zda nynější ústupky přispějí k uklidnění situace, mohou ukázat už nejbližší dny.