Volby vyhráli, ale vládnout nedokážou. V evropské zemi zkrachoval další pokus o sestavení kabinetu

Zářijové parlamentní volby ve Švédsku přinesly těsné vítězství středolevicového bloku, který získal 176 z celkových 349 křesel. Dosavadní pravicová koalice premiéra Ulfa Kristerssona obsadila 173 mandátů. Přestože čtyři opoziční strany podporují návrat sociálnědemokratické političky Magdaleny Anderssonové do premiérského křesla, nedokážou se shodnout na tom, které strany by měly být součástí nové vlády.

Předseda parlamentu Andreas Norlén proto minulý týden pověřil jednáním šéfku Strany středu Elisabeth Thand Ringqvistovou. Ta se pokusila najít podporu pro vládu politického středu a postupně jednala se všemi parlamentními stranami. V pondělí však oznámila, že její úsilí skončilo neúspěchem. „Existuje většina pro politiku středu, ale nikoli pro vládu středu,“ prohlásila na tiskové konferenci. Možnost vzniku takového kabinetu lze podle ní v současné chvíli pohřbít.

Hlavní překážkou zůstávají vzájemné podmínky jednotlivých stran. Strana středu odmítá spolupráci s krajně pravicovými Švédskými demokraty i účast Levicové strany ve vládě. Liberálové a křesťanští demokraté zase nadále podporují dosavadního premiéra Kristerssona. Anderssonová tak sice má podporu čtyř opozičních stran pro svou kandidaturu, ale nikoli dohodu o podobě kabinetu. Její předchozí pokus o získání premiérského úřadu navíc již tento měsíc neuspěl při hlasování v parlamentu.

Další postup nyní závisí na předsedovi parlamentu Norlénovi. Ten po pondělním neúspěchu oznámil, že bude znovu jednat se zástupci politických stran. Může pověřit hledáním koaliční dohody jiného politika, případně předložit parlamentu dalšího kandidáta na premiéra. Švédská ústava umožňuje nejvýše čtyři neúspěšná hlasování o předsedovi vlády. Jedno už proběhlo, a pokud by neuspěly ani zbývající tři pokusy, musely by následovat mimořádné volby.

Švédsko tak po zářijových volbách zůstává ve složité situaci. Středolevicový blok sice získal většinu parlamentních křesel, ale politické rozpory mu zatím brání převzít vládu. Dosavadní Kristerssonův kabinet proto nadále vykonává funkci v demisi, zatímco předseda parlamentu hledá cestu z patové situace. Kdy se podaří jmenovat novou vládu, zůstává nejisté.