Záhadné události se odehrávaly především v bytech finských zákonodárců v Helsinkách. Někteří poslanci po návratu domů zjistili, že zůstaly otevřené dveře, které podle svého přesvědčení zavřeli. Jiní nalezli rozsvícená světla nebo přemístěný nábytek. Podle finské veřejnoprávní stanice Yle se podezření týká necelých dvaceti případů, k nimž mělo docházet v průběhu přibližně jednoho roku. Nikde se přitom nenašly známky násilného vniknutí a nic nebylo odcizeno.
Jeden z poslanců například objevil uprostřed místnosti odmontovanou podlahovou lištu a zjistil, že někdo manipuloval s elektrickou zásuvkou. Jiný si všiml dokonce nespláchnuté toalety. Předseda parlamentu Jussi Halla-aho připustil, že neznámí návštěvníci mohli stopy zanechávat úmyslně, aby politikům dali najevo svou přítomnost. Podrobnosti odmítl zveřejnit s ohledem na vyšetřování.
Případem se zabývá helsinská policie ve spolupráci s ústřední kriminální policií. Ta 14. října potvrdila, že pokračuje v rozsáhlém vyšetřování, při němž vyslýchá jednotlivé účastníky. Podezřelé události zatím vyšetřuje jako pokusy o závažnou krádež. Pachatelé ani jejich motiv nebyli odhaleni a policie odmítá spekulovat o možném pozadí případu. Vyšetřovatelé zároveň připouštějí, že objasnění celé záležitosti může trvat delší dobu.
Finský premiér Petteri Orpo již dříve označil za reálnou možnost, že za událostmi stojí cizí mocnost. Připomněl také pokusy Ruska ovlivňovat volby v evropských zemích. Finsko, které s Ruskem sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, čekají v dubnu příštího roku parlamentní volby. Prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je útokem na demokracii. Finská bezpečnostní služba Supo však upozornila, že zatím nemá poznatky potvrzující použití podobných praktik zahraničních tajných služeb ve Finsku. Špionážní pozadí tak nadále zůstává pouze jednou z hypotéz.
