Právě 1. listopadu 1956 oznámil maďarský premiér Imre Nagy vystoupení země z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality. Šlo o mimořádný krok, který neměl v tehdejším sovětském bloku obdoby. Varšavská smlouva vznikla teprve o rok dříve jako vojenský pakt vedený Sovětským svazem, jehož členem bylo také Československo. Nagy chtěl pro Maďarsko získat postavení podobné sousednímu Rakousku, které se v roce 1955 zavázalo k trvalé neutralitě. Rozhodnutí přišlo devět dní po vypuknutí protikomunistického povstání, během něhož Maďaři požadovali svobodné volby, demokratické reformy a odchod sovětských vojsk.
Bezprostředním impulzem bylo zjištění, že do Maďarska navzdory předchozím sovětským příslibům vstupují další vojenské jednotky. Nagy proto 1. listopadu informoval sovětského velvyslance Jurije Andropova, že Maďarsko okamžitě vypovídá Varšavskou smlouvu. Odpoledne jeho rozhodnutí schválila vláda a přijala prohlášení o neutralitě. Premiér zároveň požádal Organizaci spojených národů a čtyři světové mocnosti o pomoc při její ochraně. Věřil, že mezinárodní záruky mohou zabránit další sovětské intervenci. Moskva však mezitím pokračovala v přesunech vojenských posil a kolem Budapešti se začaly soustřeďovat tanky.
Maďarské vedení se přesto ještě pokoušelo vyjednávat o odchodu sovětských jednotek. Rozhovory však skončily dramaticky 3. listopadu, kdy sovětská tajná policie zatkla maďarskou delegaci vedenou ministrem obrany Pálem Maléterem. Následujícího dne v časných ranních hodinách zahájila sovětská armáda rozsáhlý útok na Budapešť a další města. Proti povstalcům vyrazily tisíce vojáků a stovky obrněných vozidel. Západní mocnosti, zaměstnané také souběžnou suezskou krizí, vojensky nezasáhly. Maďarský pokus o nezávislost tak skončil krvavým potlačením povstání, které si podle historických statistik vyžádalo více než 2 600 mrtvých a přimělo přibližně 200 tisíc lidí k útěku ze země.
Tragický osud čekal i samotného Imre Nagye. Po sovětském útoku se uchýlil na jugoslávské velvyslanectví, po jeho opuštění byl však zatčen a odvlečen do Rumunska. V roce 1958 ho komunistický režim po tajném procesu nechal popravit. V Maďarsku mezitím převzala moc prosovětská vláda Jánose Kádára a následovaly rozsáhlé represe. Rozhodnutí z 1. listopadu 1956 se přesto zapsalo do evropských dějin jako mimořádný pokus jedné ze zemí východního bloku vymanit se z vojenské a politické závislosti na Moskvě. Na skutečné vystoupení z Varšavské smlouvy si Maďarsko muselo počkat dalších více než třicet let.
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=fIoH%3Ah_!%7Bgx%20YpGi)
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=fIoH%3Ah_!%7Bgx%20YpGi)
