Jeho výroky o Krymu a genocidě vzbudily poprask. Bouřlivák evropské politiky slaví 60

Zoran Milanović se narodil 30. října 1966 v Záhřebu, tehdy součásti socialistické Jugoslávie. Vystudoval práva a působil v diplomacii, mimo jiné při chorvatském zastoupení u Evropské unie a NATO. V roce 2007 stanul v čele Sociálnědemokratické strany a o čtyři roky později dovedl středolevou koalici k volebnímu vítězství. Jako premiér řídil zemi při jejím vstupu do EU v roce 2013. Po odchodu z vlády se na čas stáhl z vrcholné politiky, v roce 2020 se však vrátil jako prezident republiky.

Jeho prezidentské působení provázejí ostré střety s konzervativním premiérem Andrejem Plenkovićem, především kvůli válce na Ukrajině. Milanović odmítá zapojení chorvatských vojáků do některých misí NATO souvisejících s konfliktem a kritizuje západní vojenskou pomoc Kyjevu. V roce 2024 například zablokoval účast chorvatských důstojníků na podpůrné misi NATO, přestože měli působit v Německu. Rozruch vyvolal už v roce 2023 prohlášením, že Ruskem anektovaný Krym se nikdy nevrátí pod ukrajinskou kontrolu. Kyjev jeho slova označil za nepřijatelná.

Kontroverze vyvolaly také Milanovićovy výroky o genocidě ve Srebrenici, při níž bosenskosrbské jednotky v roce 1995 zavraždily více než osm tisíc bosňáckých mužů a chlapců. Prezident v minulosti zpochybňoval srovnávání tohoto zločinu s holokaustem, odmítl však, že by samotnou genocidu popíral. Další politická bouře přišla v roce 2024, kdy se jako úřadující prezident pokusil ucházet o premiérský úřad v parlamentních volbách. Chorvatský ústavní soud jeho postup označil za neslučitelný s výkonem prezidentské funkce. Milanović rozhodnutí odmítl a soud obvinil z předpojatosti.

Přes četné spory si Milanović udržel značnou podporu veřejnosti. V lednu 2025 obhájil prezidentský mandát, když ve druhém kole získal více než 74 procent hlasů a výrazně porazil kandidáta vládní strany Dragana Primorace. Šlo o jedno z nejpřesvědčivějších vítězství v historii chorvatských prezidentských voleb. Jeho druhé funkční období však pokračuje ve znamení napětí s Plenkovićovou vládou. Milanović tak vstupuje do sedmé dekády života jako politik, který dokáže spojovat mimořádnou volební podporu s výroky vyvolávajícími ostré reakce doma i v zahraničí.