Do jednání o míru na Ukrajině chce zasáhnout další hráč. Moskva i Kyjev ho dobře znají

Redakce ToZprávy2 min čtení
Donald Trump a Recep Erdogan

Donald Trump by mohl v mírovém procesu mezi Ruskem a Ukrajinou využít i diplomatických zkušeností Recepa Tayyipa Erdoğana a jeho země.

Foto: Alexandros Michailidis/Shutterstock

Do diplomatického úsilí o ukončení války na Ukrajině se snaží výrazněji zapojit další významná země. Její představitelé v posledních dnech připomněli vlastní zkušenosti se zprostředkováním jednání mezi Moskvou a Kyjevem a zdůraznili, že prostor pro diplomacii stále existuje. Ve hře jsou přitom i konkrétní návrhy na omezení bojů.

Turecko se znovu hlásí o slovo v diplomatických jednáních o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Prezident Recep Tayyip Erdoğan v pátek 23. října na mezinárodní konferenci v Istanbulu připomněl dosavadní úlohu Ankary při výměnách válečných zajatců a prohlásil, že jeho země hodlá nadále otevírat cestu k míru. „I v těch nejobtížnějších sporech jsou dveře diplomacii vždy otevřené,“ uvedl podle turecké agentury Anadolu. Podle Erdoğana je rozhodující vůle, odvaha a upřímnost těch, kteří chtějí diplomatické řešení skutečně hledat.

Turecké diplomatické aktivity přitom nezůstaly pouze u prezidentova prohlášení. Ministr zahraničí Hakan Fidan hostil v pátek v Istanbulu své protějšky z Německa, Francie, Británie, Itálie, Egypta, Pákistánu a Saúdské Arábie. Jedním z témat jednání byla právě válka na Ukrajině a možnosti jejího ukončení. Současně se ve městě konala mezinárodní konference věnovaná zprostředkování konfliktů. Fidan při jejím zahájení zdůraznil, že v současném mezinárodním prostředí je návrat k diplomacii potřebnější než kdy dříve.

Ankara má přitom výhodu, kterou řada dalších evropských zemí postrádá: udržuje přímé vztahy s Moskvou i Kyjevem. Erdoğan už při zářijovém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil připravenost pomoci obnovit přímá mírová jednání. Zvláštní pozornost věnoval bezpečnosti plavby v Černém moři a útokům na civilní obchodní lodě, které označil za neospravedlnitelné. Právě dohody o námořní bezpečnosti by mohly představovat jednu z oblastí, v nichž by turecká diplomacie hledala alespoň dílčí pokrok.

Do diplomatického úsilí se navíc nedávno zapojila také Indie. Její ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar začátkem října potvrdil, že Nové Dillí jedná s Moskvou i Kyjevem a předložilo návrhy týkající se bezpečnosti plavby v Černém moři, vývozu obilí a energetických surovin i omezení některých útoků. Další významný krok má následovat v první polovině listopadu, kdy se podle pátečního oznámení Kremlu uskuteční v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech třístranné rozhovory zástupců Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Jednání se mají zaměřit především na budoucí bezpečnostní uspořádání. Turecko zatím mezi oznámenými účastníky nefiguruje, Ankara však dává najevo, že chce při hledání mírového řešení nadále sehrávat aktivní roli.

Sdílet:

Diskuze