Během svého sobotního projevu Lavrov ostře kritizoval Severoatlantickou alianci (NATO) za rozšiřování vlivu do Asie a obvinil evropské vlády z podkopávání mírových rozhovorů dodávkami zbraní Kyjevu. Zdůraznil, že Moskva dotáhne své kroky na Ukrajině „do konce“. Mimo to se šéf ruské diplomacie ohradil proti případnému rozšíření Rady bezpečnosti OSN o stálá místa pro Německo a Japonsko, která obvinil z revanšismu, a podpořil raději kandidaturu Indie, Brazílie či afrických zemí.
Souběžně s Valným shromážděním uspořádal Lavrov setkání s partnerskými státy, na kterém oznámil zahájení prací na tzv. Eurasijské chartě rozmanitosti a multipolarity pro 21. století. Tento dokument má položit základy pro kontinentální architekturu míru bez dominance jednoho hegemona, což Lavrov zdůvodnil růstem vlivu uskupení BRICS a zemí globálního Jihu a Východu. Ve svém projevu se věnoval také Blízkému východu, kde odsoudil útoky na íránskou infrastrukturu a vyzval k urychlenému vytvoření palestinského státu.
Vystoupení ruského ministra vyvolalo reakce ostatních diplomatů. Ještě před samotným projevem se s Lavrovem sešel nový německý ministr zahraničí Johann Wadephul na schůzce, kterou iniciovala německá strana. Wadephul vyzval Rusko k ukončení „nebezpečné eskalační cesty“ vůči Evropě a NATO, apeloval na okamžité příměří a otevření jednání o obnovení exportu obilí přes Černé moře. Lavrov následně toto setkání zhodnotil s tím, že nepřineslo „nic nového“.
Kritické hlasy zazněly i z dalších zemí. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski již dříve na zasedání Rady bezpečnosti OSN adresoval Lavrovovi přímou výzvu, že vojenské akce Ruska musí skončit, protože Moskva nemůže zvítězit. Většina členských států Valného shromáždění dlouhodobě ruskou invazi na Ukrajinu odsuzuje, naopak mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová na sociálních sítích uvedla, že desítky diplomatů vyjádřily Lavrovovi na okraj summitu osobní podporu a poděkování.
