Plánované propouštění se dotkne přibližně 350 lidí z celkového počtu zhruba 2 900 kmenových zaměstnanců, které ČT v současnosti eviduje. Podle vedení Kavčích hor je toto „utahování opasků“ nezbytné pro udržení dlouhodobé finanční stability. Situaci však zásadně komplikuje politický tlak. Koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů tlačí na výrazné úspory a v půlce června prosadila vládní návrh na konec televizních a rozhlasových poplatků. Premiér Andrej Babiš krok obhajuje tím, že veřejnoprávní média dostatečně nešetří, a slibuje domácnostem konec povinných měsíčních plateb.
Právě mamutí personální aparát České televize je dlouhodobým terčem kritiky ze strany vládní koalice i části veřejnosti. Při srovnání s hlavními komerčními hráči na trhu jsou strukturální rozdíly enormní. Zatímco ČT zaměstnává téměř tři tisíce lidí na plný úvazek, konkurenční TV Nova funguje s přibližně 710 kmenovými zaměstnanci a TV Prima jich vykazuje zhruba o další dvě stovky méně. Komerční stanice přitom dosahují srovnatelného podílu na sledovanosti a provozují dokonce větší množství specializovaných kanálů.
Rozdíl v efektivitě je dán odlišným modelem fungování. Nova i Prima drží interně v podstatě jen zpravodajství a publicistiku, zatímco drtivou většinu seriálů a zábavních pořadů nakupují od externích produkčních firem formou outsourcingu. Zatímco Česká televize si historicky udržuje rozsáhlé vlastní kapacity včetně technického personálu a nákladné sítě regionálních studií. Podle opozice a mediálních expertů by však úplné zrušení poplatků a přechod pod státní rozpočet, se kterým Babišův kabinet počítá, mohl fatálně ochromit nezávislost veřejnoprávní publicistiky. Kritici ČT naopak volají po daleko větších úsporách a poukazují na personální nadstav ve srovnání s komerčními televizemi.
